Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd - září 2017

Pozorování proměnných hvězd - září 2017

V noci z 21. – 22. června 2017 pozoroval Ladislav Červinka z Mladé Boleslavi pole s proměnnou hvězdou V0413 Ser, když došlo v její blízkosti u hvězdy TYC 5112-252-1 ke zjasnění. Obrátil se na mě s dotazem, zda vzhled světelné křivky zjasnění odpovídá možné erupci. Jak můžete vidět na obrázku 1, vzhled světelné křivky skutečně odpovídá erupci, tedy s rychlou počáteční vzestupnou fází a postupným poklesem zpět na původní úroveň jasnosti. 


Obrázek 1: Světelná křivka erupce TYC 5112-252-1 ze dne 21. června 2017. Maximum jasnosti nastalo ve 22h46m UT. Vzestup do maxima trval 6 minut, sestup pak necelou hodinu a půl, což tuto erupci řadí mezi poměrně dlouhé. Amplituda zjasnění v clear (tedy bez filtru) byla necelé tři desetiny magnitudy.

 

Začal jsem se o tento objekt více zajímat a prohledal dostupnou literaturu. Dostupné informace naznačují, že by se mohlo jednat o nový zákrytový systém s erupční aktivitou.
Hvězda TYC 5112-252-1 je vedena k seznamu VSX jako proměnná hvězda s periodou 0,976936 dne, ale bez určeného základního minima. Zároveň je vedená jako rentgenový zdroj z pozorování družice ROSAT pod označením 1RXS J 183450,3-004310, což je další důležitá informace, že se může jednat o aktivní systém. V roce 2013 byla zveřejněna práce polských astronomů M. Kiraga a K. Stepiena, kteří se zabývali ztotožněním rentgenových zdrojů z družice ROSAT s optickými protějšky z fotometrické přehlídky ASAS. Celkem se jim podařilo identifikovat 307 objektů a jedním z nich je i TYC 5112-252-1. Pokud k těmto informacím dodáme, že barevný index B-V je 1,14 (jedná se o barevný index neopravený o mezihvězdné zčervenání) vychází nám, že by se mohlo jednat o dvojhvězdný systém, který se skládá z chladných červených trpaslíků, podobně jako například námi studovaný systém GJ 3236 Cas.
Koronálně-chromosférická aktivita je běžná u chladných hvězd, které mají rozsáhlou konvektivní oblast pod fotosférou (Wilson 1963, Pallavicini 1981). Všudypřítomnost tohoto jevu najdeme i v teoretických úvahách, kdy konvektivní oblasti jsou posilovány rychlou rotací a tento mechanismus dynama zesiluje i slabé magnetické pole. Magnetické pole je  s největší pravděpodobností generováno na rozhraní konvektivní a radiační oblasti. Pozorování i teorie ukazují, že úroveň hvězdné aktivity závisí na vnitřní struktuře hvězdy a rychlosti rotace (Durney a Latour 1978, Noyes 1984). Zejména rychle rotující chladné hvězdy vykazují vysokou úroveň aktivity díky silným magnetickým polím na povrchu. Jak ukazují pozorování chladných hvězd, přítomnost hvězdných skvrn je možné odhalit fotometrickým měřením, kdy dochází ke změnám jasnosti hvězdy vlivem rotace. Aktivní hvězdy umožňují detekci této hvězdné rotace, která je rozhodujícím parametrem pro analýzu úrovně aktivity. Je také závislá i na parametrech hvězdy, jako je hmotnost, vývojové stadium nebo chemické složení.
V současné době máme poměrně dost pozorování do fázové křivky a potvrzené další zjasnění z 15. srpna. Fázová křivka vypadá zajímavě i z jiného důvodu (viz Obrázek 3). Kromě pozorovaných zákrytů se zdá, že i v jiných fázích se projevují změny svítivosti. Ty by mohly být způsobeny přítomností hvězdných skvrn ve fotosféře. Navíc se zdá, že orbitální perioda by mohla být spíš dvojnásobná, tedy 1,953872 dne.
Vzhledem k tomu, že tento objekt má nízkou deklinaci, viditelnost v našich zeměpisných šířkách je poměrně omezená, je vhodné se tomuto objektu v následujícím období věnovat co nejčastěji. Mapku s polohou hvězdy a vhodné srovnávací hvězdy najdete na Obrázku 4. 

Obrázek 2: Vyobrazení polohy TYC 5112-252-1 Ser rentgenových zdrojů z katalogu družice ROSAT

 


Obrázek 3:  Fázová křivka TYC 5112-252-1 z dat pořízených v období 21. 6. – 24. 8. 2017. Šedé body odpovídají fotometrii Ladislava Červinky z Mladé Boleslavi (clear, zobrazena je i erupce z 21. 6. 2017), červené a zelené fotometrii Martina Maška s dalekohledem FRAM (filtr R a V) a modré fotometrii Ladislava Šmelcera z Valašského Meziříčí (filtr B). Právě ze zkušeností s pozorováním GJ 3236 Cas předpokládáme, že ve filtru B, tedy krátkovlnné oblasti, by mělo být pozorováno erupcí nejvíce. Vzhledem k tomu, že objekt je poměrně jasný, není vyloučené, že se nám podaří získat i spektroskopická data. Druhá erupce byla zaznamenána 15. 8. 2017 ve filtru B během primárního minima

Obrázek 4:  Okolí proměnné hvězdy TYC 5112-252-1 Ser a označení vhodné srovnávací hvězdy s barevným indexem 0,91.
 

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies