Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
V tomto období jsme se věnovali pokračování fotometrie eruptivních hvězd – zejména GJ 3236 Cas a NSVS 07453183 Lyn. Za toto období jsme využili 25 jasných nocí a provedli 60075 měření jasnosti proměnných hvězd. U první zmiňované hvězdy jsme se snažili zachytit erupci ve filtrech B, V a R na potvrzení odhadu teploty aktivní oblasti, kde se aktivuje erupce. U druhé zákrytové dvojhvězdy se podařilo zachytit primární i sekundární minimum a zdokumentovat vývoj fázové křivky.
Dlouhodobé monitorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas naznačuje, že pravděpodobně dochází k nárůstu aktivity. Systém je sledovaný od roku 2014 a podle hodnocení četnosti erupcí vychází v posledním půlroce roku 2021 necelé dvě erupce na jednu pozorovací řadu.
Souběžně s tím byla prováděna fotometrie erupcí ve více filtrech (B,V a R). 9. listopadu 2021 se podařilo takovou situaci zachytit. Analýza dat ukázala, že amplitudy zjasnění erupce v jednotlivých filtrech jsou ve shodě s předchozími pozorováními. V současné době máme v seznamu celkem 38 erupcí sledovaných ve dvou a více filtrech jak z nalezené literatury, tak z vlastního pozorování. Ve všech případech nám vychází, že zjasnění erupcí v krátkovlnné oblasti spektra je výraznější než dlouhovlnné. Za určitých předpokladů je možné učinit závěr, že během erupce dochází k navýšení teploty v aktivní oblasti na 17 000 – 20 000 K.
Zákrytová dvojhvězda NSVS 07453183 Lyn je jedním ze zajímavých systémů, které sledujeme od roku 2019. Jak jsme podrobněji referovali v předchozích článcích, u tohoto systému jsme v sezóně podzim 2020 – jaro 2021 zaznamenali výraznou změnu světelné křivky ve fázi po sekundárním minimu. Zde došlo ke zvýšení jasnosti o 0,2 magnitudy oproti stavu z roku 2019. Proto jsme netrpělivě očekávali, až bude dvojhvězda opět pozorovatelná po konjunkci se Sluncem v letním období. Tato pozorovací přestávka trvala dva měsíce. Od 30. září do 3. prosince se podařilo získat 3 primární a 3 sekundární minima. Aktualizovaný O-C diagram naznačuje, že přítomnost třetí hvězdy v systému s periodou 1,14 roku je velmi pravděpodobná. Amplituda LITE efektu je pouhé 4,52 minuty. Další pozorování v následujících měsících budou potřebná pro definitivní potvrzení. Také budeme sledovat vývoj tvaru světelné křivky této dvojhvězdy. Zde bychom se měli dozvědět nové informace o vývoji aktivních oblastí na povrchu těchto červených trpaslíků.
Obrázek 1: Graf četnosti erupcí u GJ 3236 Cas za období 27.12.2015 do 30.10.2021. V tomto období byla dvojhvězda pozorována během 331 nocí (celkem 2496,3 hodiny pozorování), kdy bylo zaznamenáno 243 erupcí. Zhruba poslední dva roky sledujeme nárůst počtu erupcí.
Obrázek 2: O-C diagram zákrytové dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn. V levé části grafu jsou zobrazené polohy minim z roku 2019, uprostřed ze sezóny podzim 2020 – jaro 2021 a v pravé části nová minima z podzimu 2021. Rozdílné polohy primárních minim (modré kroužky) a sekundárních minim (oranžové kroužky) jsou způsobené deformací světelné křivky v oblasti sekundárního minima. Ta je pravděpodobně způsobena vývojem aktivních oblastí v chromosféře červených trpaslíků, tedy vývojem rozsáhlých hvězdných skvrn. Přítomnost třetí hvězdy dokládá sinusoidální chod grafu.
autor: Ladislav Šmelcer