Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Poslední měsíc roku 2013 patřil z pozorovatelského hlediska k průměrným. Za šest nocí bylo získáno 5512 měření zákrytových dvojhvězd. Pokračoval jsem v pozorování zákrytové dvojhvězdy EP And, očekávané výraznější změny v O-C diagramu se zatím nedostavují. Podařilo se také získat minima do projektu DWARF, konkrétně pro hvězdu HS 2231+2441 v souhvězdí Pegasa. Je to jeden z kandidátů na vyhledávání doprovodných těles v systému – hnědých trpaslíků nebo exoplanet. V porovnání s výsledky měření z roku 2012 okamžiky minim nastávají v rozmezí jenom několika sekund, což prozatím nenasvědčuje přítomnosti hmotnějšího tělesa. Jelikož se jedná o slabý systém a minima probíhají velmi rychle, je potřeba pro pozorování dalekohled většího průměru. Podrobnější informace o tomto novém zákrytovém systému přinesla práce R. Ostensen v roce 2007.
HS 2231+2441 Peg – nová zákrytová dvojhvězda typu sdB HW Vir.
R. Ostensen, R Oreiro, a kol.
15ht. European Workshop on White Dwarfs, ASP Conference Series, Vol. 372, 2007
Objevuje se mnoho důkazů, že významná část podtrpaslíků B (označované jako sdB) se nachází v krátkoperiodických zákrytových dvojhvězdách, jejichž vznik je možné vysvětlit vývojem se společnou obálkou. (Maxted a kol. 2001). Doposud jsou známy tři zákrytové systémy, které mají hluboké zákryty a velmi výrazný efekt odrazu světla složek. Všechny mají orbitální periody mezi 130 a 170 minutami – HW Vir, NY Vir = PG 1336-018 a HS 0705+6700 (Drechsel a kol. 2001). V této práci je prezentován objev čtvrtého takového systému: HS 2231+2441. Tento systém má velmi podobné vlastnosti jako výše zmiňované systémy, kde jsou složkami dvojhvězdy trpaslíci třídy M s malou hmotností.
HS 2231+2441 (22:34:21,43, +24:56:58,45) byla objevena jako součást programu hledání nových krátkoperiodických pulsujících hvězd typu sdB pomocí dalekohledu Nordic Optical Telescope o průměru 2,5 metru na La Palma. Fotometrická data byla pořízena 1. června 2005 jako objekt 14,1 mag ve filtru B. Během následující noci fotometrie pokračovala, ale nebylo možné pořídit celou fázovou křivku (obrázek 1). Následná fotometrie ve filtrech B, V a I byla pořízena o 150 dní později na observatoři Bialkow s dalekohledem 60 cm. Na základě těchto dat byly vypočítány spolehlivé efemeridy. Následná spektroskopie byla poskládaná z 27 pětiminutových snímků, které pokryly celý orbitální cyklus, byla pořízena 4,2 metrovým dalekohledem William Herschel na La Palmě 9. září 2005 spektrografem ISIS s rozlišením 0,45 A/pixel.
Efemeridy a spektroskopická analýza
Z fotometrických dat pořízených na observatoři Bialkow byly odvozeny následující efemeridy – základní minimum a perioda
TO = 2453522,66873 + 0,00004 dne
P = 0,1105880 + 0,0000005 dne
Analýza spektra byla vztažena k čarám Balmerovy série a héliovým čarám dává řešení pro efektivní teplotu a zastoupení hélia, z každého spektra bylo možné určit radiální rychlost. Na obrázku 3 jsou zobrazeny radiální rychlosti (zprůměrované z šesti nejlepších čar) z každých 27 jednotlivých spekter jako funkce na orbitální fázi. Sinusoidální fit pro křivku radiálních rychlostí udává i její amplitudu: K1 = 49,1 + 3,2 km/s.
Z tohoto spektra bylo možné získat parametry
Teff = 28370 K + 80 K
log g = 5,39 + 0,01 dex
log n(He) / n(H) = -2,91 + 0,04 dex
K řešení orbitální periody byly použity programy Moro (Drechsel a kol. 1995) a Phoebe (Prša a Zwitter 2005) – viz. tabulka 1. Z radiálních rychlostí bylo možné určit funkci hmotnosti systému lépe, než poměr hmotností z řešení světelné křivky. Při použití hodnoty K1 = 49,1 km/s získáme funkci hmotnosti f(m) = 0,00135, ze které vychází hmotnosti složek M2 = 0,075 Msl a M1 = 0,47 Msl , tudíž poměr hmotností q = 0,159.

Obrázek 1: Světelná křivka HS 2231+2441 z roku 2005

Obrázek 2 vlevo: Zprůměrovaných 27 spekter HS 2231+2441, vpravo: modelové spektrální čáry, které se hodí k orbitální dráze opravené o zprůměrované spektrum.
Obrázek 3: Radiální rychlosti odvozené podle napozorovaných spekter. Křivkou je vyznačen nejlepší fit. Na pravé straně je zobrazena pozice HS 2231+2441 v grafu Teff / log g. Čtverečky jsou zobrazeny pulsující hvězdy a symbolem + nepulsující hvězdy.

Tabulka 1: Parametry HS 2231+2441 vypočítané podle modelu MORO a PHOEBE.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí