Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Tento měsíc je tradičně pro pozorovatele krajně nepříjemný z důvodu nejkratších nocí. Tedy konkrétně za sedm nocí bylo pořízeno 5856 měření. Současný program je zaměřen na pozorování trpasličích zákrytových dvojhvězd. Program byl rozšířen o další tři systémy, které ma také v programu astronomický ústav při univerzitě Karlově.
Většina nově objevených trpasličích zákrytových dvojhvězd pochází z robotických přehlídek. Nejinak je tomu i v případě zajímavých zákrytových systémů NSVS 01178845 Dra, NSVS 07453183 Lyn a NSVS 10441882 Vir. Podle současných výsledků pozorování je možné, že v blízkosti těchto dvojhvězd se nachází další hvězda. To se projevuje klasicky na tzv. O-C diagramu jako sinusoidální změny s periodou odpovídající oběžné době třetí hvězdy. U jiných systémů se tyto oběžné doby třetích hvězd pohybují řádově v desítkách či stovkách let. V tomto případě jsou tyto oběžné periody až podezřele krátké. Další pozorování pomohou odhalit a zpřesnit periody a případné projevy aktivity.
Obrázek 1: Světelná křivka NSVS 10441882 Vir. Zde jsou zachycena dvě sekundární minima z června a začátku července 2014. O-C diagram této dvojhvězdy je poněkud rozptýlený, příčina je zatím nejasná.
autor: Ladislav Šmelcer