Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


13.11.2020
Zákryty hvězd? Fascinující disciplína!

Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.

02.11.2020
Astronomický kroužek pokračuje ON-LINE

Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.

22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd – březen 2021 - kampaň AD Leo

Pozorování proměnných hvězd – březen 2021 - kampaň AD Leo

AD Leonis – spektroskopie a fotometrie eruptivní hvězdy – kampaň 2021


Ve dnech 5. – 8. března 2021 byla naplánovaná pozorovací kampaň eruptivní hvězdy AD Leo. Cílem bylo zajistit fotometrická data případných erupcí u této hvězdy a také nasnímat spektra.
Prostřednictvím profesora Petra Heinzela a doktora Petra Kabátha z Astronomického ústavu ČR byl rezervován Perekův dalekohled na pořizování spekter. Pro zachycení erupcí v různých vlnových délkách bylo potřeba zajistit více pozorovatelů. Proto byla hvězdárna ve Valašském Meziříčí požádána o koordinaci pozorování při této kampani. Na výzvu se přihlásilo celkem 8 pozorovatelů ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet a navíc několik ondřejovských dalekohledů pod patronací Martina Jelínka a Jana Štrobla.

AD Leonis (Gliese 388) je známý eruptivní červený trpaslík. Nachází se relativně blízko Slunce, ve vzdálenosti asi 16-ti světelných let v souhvězdí Lva. AD Leonis se nachází v H-R diagramu na hlavní posloupnosti jako hvězda spektrální třídy M3.5eV. Jedná se o typickou eruptivní hvězdu.

AD Leonis je hvězda spektrálního typu M3.5eV, což znamená, že jde o hvězdu na hlavní posloupnosti, která má emisní čáry ve svém spektru. Ve vzdálenosti 15,9 sv.l. (4,9 pc) má zdánlivou vizuální velikost 9,43 mag. Má zhruba 39–42% hmotnosti Slunce, při které je hvězda plně konvektivní a průměr 39% poloměru Slunce. Předpokládaná rychlost rotace této hvězdy je 3 km/ s, jedna otočka trvá 2,24 dny. Jedná se o poměrně mladou hvězdu s odhadovaným věkem 25–300 milionů let a je považována za člena mladé diskové populace
Proměnnost této hvězdy byla poprvé pozorována v roce 1949 Katherine C. Gordon a Gerald E. Kron na Lickově observatoři. AD Leonis je jedna z nejaktivnějších známých eruptivních hvězd a emise z erupcí byly detekovány napříč elektromagnetickým spektrem od rentgenové oblasti. Magnetický tok na povrchu je asi 3 kG. Kromě hvězdných skvrn je asi 73% povrchu pokryto magneticky aktivními oblastmi. Studium koróny v rentgenovém oblasti ukazuje kompaktní struktury smyček, které se pohybují až do 30% velikosti hvězdy. Průměrná teplota korony je kolem 6,39 MK.

V roce 1943 během výzkumu AD Leo na observatoři McCormick Dirk Reuyl pojal podezření, že hvězda má průvodce. Studie Sarah L. Lippincottové z roku 1968 z Sproul Observatory však nemohla tento výsledek potvrdit. Pozorování infračerveným interferometrem v roce 1997 nedokázalo odhalit průvodce obíhajícího ve vzdálenosti 1–10 AU od hvězdy. V roce 2001 byla AD Leo pozorována optickým koronografem, ale žádný společník nebyl nalezen. Neexistují žádné známky variability v jeho radiálních rychlostech, které by jinak ukazovaly na přítomnost neviditelného společníka.

Průběh kampaně:
Prostřednictvím profesora Petra Heinzela a doktora Petra Kabátha byl rezervován Perekův dalekohled na pořizování spekter. Podobně jako v roce 2019, tentokrát v termínu 5.- 8. března 2021, jsme souběžně s pořizováním spekter prováděli fotometrii AD Leo. Pro zachycení erupcí v různých vlnových délkách bylo potřeba zajistit více pozorovatelů. Na výzvu se přihlásilo celkem 8 pozorovatelů ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet a navíc několik ondřejovských dalekohledů pod patronací Martina Jelínka a Jana Štrobla. 
Během čtyř nocí bylo na různých stanovištích většinou jasno a tak se povedlo zdokumentovat eruptivní činnost této hvězdy. Kromě pátku 5.3. 2021, kdy nastaly technické problémy na dvoumetru, jsou k dispozici spektra erupcí. Celkem byla AD Leo pod dohledem 38,55 hodiny, během nichž nastalo 22 erupcí, což nám dává frekvenci jedné erupce za 1,75 hodiny. Ve srovnání s kampaní z roku 2019, kdy hvězda byla pozorována po dobu 56,11 hodiny a bylo pozorováno 12 erupcí (tedy 1 erupce za 4,68 hodiny), byla aktivita AD Leo více než dvakrát větší. Bohužel naprostá většina erupcí byla relativně slabá (do 0,1 magnitudy ve filtru B), tudíž pozorování v ostatních filtrech měli erupce menší zjasnění nebo nebyly vidět vůbec (respektive se ztratily v šumu světelné křivky).
Rozptyl časů maxim erupcí od různých pozorovatelů v různých filtrech se pohybovaly maximálně v desítkách sekund (to je zpravidla ovlivněno délkou expozičních časů), což je výtečné a svědčí o slušných pozorovacích podmínkách, správném nastavení časů na počítačích pozorovatelů a správném zpracování dat.
 

Obrázek 1: Světelné křivky AD Leo z noci 5. – 6.3. 2021. Erupce č.1 měla zjasnění 0,12 magnitudy a trvala 25,5 minuty, erupce č.6 pak 0,09 magnitudy a trvala 7,7 minuty. Ve filtrech V je také vidět mírné zjasnění. To odpovídá vztahu mezi amplitudou zjasnění a vlnovou délkou, který naznačuje, že zjasnění erupce je generováno z oblasti teplotou kolem 10 000 K, zatímco teplota fotosféry AD Leo je 3390 K.

 


Obrázek 2: Světelné křivky AD Leo z noci 6. – 7.3. 2021. Tuto noc bylo zaznamenáno 8 erupcí, ale se zjasněním ve filtru B pouze 0,01 – 0,06 magnitudy, tudíž v dalších filtrech nezaznamenatelné.

 


Obrázek 3: Světelné křivky AD Leo z noci 7. – 8.3. 2021. Alespoň erupce č.4. dosáhla zjasnění ve filtru B 0,31, ve filtru V 0,08 a filtru R 0,05 magnitudy. I tato erupce je v dobré korelaci se vztahem amplituda zjasnění a vlnová délka.

 


Obrázek 4: Světelné křivky AD Leo z noci 8. – 9.3. 2021. Tuto noc byly zaznamenány dvě erupce s amplitudami 0,18 a 0,16 magnitudy opět ve filtru B. Maximum jasnosti první erupce bylo zaznamenáno i v Praze na dalekohledu s kamerou bez filtru ve stejném čase.

 

Jak je patrné z předchozích obrázků, během kampaně nebyla pozorována erupce, která by splňovala podmínku označení supererupce, kdy celková uvolněná energie by měla přesáhnout hodnotu 1033 erg. Je otázkou, zda tak výrazné erupce na této hvězdě probíhají. 
Shodou okolností tuto hvězdu pozorovali japonští astronomové v roce 2019, a to od 22. do 28. března a 11. – 13. dubna. První naše kampaň probíhala shodou okolností od 15. do 22.4. 2019. Japonští astronomové měli k dispozici tři spektroskopické dalekohledy, dva fotometrické dalekohledy a jeden rentgenový dalekohled NICER, který je na palubě ISS. Jaké jsou závěry? Všemi přístroji bylo zaregistrováno 12 erupcí. Během 52 hodin pozorování 50 cm dalekohledem s filtry g´ Rc a Ic byla zaznamenána jedna erupce, ale zato výrazná s amplitudou zjasnění přes 1 magnitudu. Tu je možné klasifikovat jako supererupci. Data ze spekter u této erupce ukázala jiný charakter emisních čar vodíku, než jak je tomu u menších erupcí. V publikaci je popsána možná interpretace, proč tyto rozdíly nastávají.
Pro zajímavost, jednu pozorovací noc, 12.4. 2019, byla prováděna fotometrie AD Leo 40cm dalekohledem ve filtru B. Tímto přístrojem byly během pěti hodin zaregistrovány tři erupce, což dává hodnotu 0,6 erupce za hodinu, což je v podstatě shodná hodnota s naším pozorováním z nové kampaně.
Je otázkou, jak často supererupce u AD Leo nastávají a zdali by se povedlo získat spektrum. To obnáší pravděpodobně velké množství pozorovacího času u velkého spektroskopického dalekohledu, což do budoucna je problém získat.
Odpověď nám možná nabídne družice TESS, která bude oblast s AD Leo nepřetržitě sledovat v období od 6. listopadu do 30. prosince 2021 (sektor 45 a 46) a od 28. ledna do 26. února 2022 (sektor 48). Zatím nevíme, jestli expozice budou v krátké dvouminutové kadenci, nebo té dlouhé.

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje