Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

02.07.2025

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. A pokud bych si dovolil trochu nadsázky, mohl bych říci, že navazujeme na tradici prvního Ballnerova kroužku z roku 1924 nebo na ten, který vznikl před sedmdesáti lety při otevření hvězdárny. Ve skutečnosti však naše kroužky i kluby každoročně začínají s novým rokem a končí s tím starým. Nejinak tomu bylo i v roce 2024/2025. Přesto je pozoruhodné, že se s některými dětmi setkáváme už opakovaně, a tak doufám, že i ve školním roce 2025/2026 budeme ve společné práci pokračovat.

Letošní ročník byl opět výjimečný – nejen svým obsahem, ale i celkovým průběhem. O prvním pololetí jsem vás již informoval v předchozím článku (viz odkaz), a tak se tentokrát zaměřím na pololetí druhé.

Schůzky astronomického kroužku probíhaly pravidelně každou středu od 16 hodin. To znamenalo i jistou míru souboje s proměnlivým počasím. Přesto jsme se s velkým nadšením pouštěli do pozorování oblohy a můžeme být právem hrdí na naše „pozorovatelské úlovky“. Mezi ty nejvýznamnější patří planety Venuše, Jupiter, Saturn a Mars, které jsme se snažili zachytit nejen očima, ale i mobilními telefony

Obr. 1: Planeta Jupiter a její čtyři Galileovské měsíce..

O něco větší pozorovací možnosti měl astronomický klub, který se scházel jednou za čtrnáct dní v pátek podvečer, kdy bývala obloha často příznivější. Díky tomu jsme mohli pozorovat nejen planety, ale také vzdálenější objekty – například hvězdokupy. Vyzkoušeli jsme si i práci se sextantem a počítali zeměpisnou šířku pomocí měřených údajů. Tato fascinující činnost zahrnovala i práci s Nautical Almanachem . Za zmínku rozhodně stojí také účast členů na astronomickém semináři ve Velké Rači na Slovensku.

Obr. 2: Společné foto účastníků semináře ve Velké Rači na Slovensku.

Na jaře jsme se zaměřili na pozorování Slunce a ovládání moderní astrotechniky, především naváděných montáží. Věnovali jsme se však i dalším vědním oblastem – fyzice, chemii a historii. Ve fyzice jsme se zabývali záhadou laminárního proudění, jehož výsledky můžete vidět na fotografiích a videu. Zkoumali jsme teplotu pomocí infrakamery a pokusili se sestrojit termosku. V rámci chemie nás čekalo malé analytické dobrodružství s jodometrií (viz obrázek). A historie? Ta nás zavedla do antického světa. S pomocí vlastnoručně vyrobeného přístroje jsme se pokusili určit průměr Slunce – stejně jako to před více než dvěma tisíci lety provedl Aristarchos ze Samu.

Obr. 3: Laminární proudění v akci – a s výborným výsledkem!

Celoroční činnost završila expedice do Frýdku-Místku za meteority, táborák pod hvězdnou oblohou a večerní pozorování, které nezklamalo.

Na závěr mi dovolte poděkovat kolegům z hvězdárny za jejich neocenitelnou pomoc, rodičům a dětem za projevenou důvěru. Bez vás všech by tato krásná a smysluplná cesta nebyla možná.

autor: Radek Kraus

Noční pozorování Noční pozorování oblohy je skvělou aktivitou, která je nejen dobrodružná, ale také náročná na přípravu. Pokus o noční selfie členů astronomického klubu.

Zvětšit