Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
24.06.2013

Hlavní budova Hvězdárny Valašské Meziříčí zaujme návštěvníky mj. třemi kopulemi, což je v České republice unikát. Zatímco ta největší je přístupná veřejnosti, do malých kopulí se běžný návštěvník většinou nedostane.
Občas padne dotaz, jaké se v nich nachází přístroje – v určitých případech mohou návštěvníci nahlédnout i dovnitř. V minulosti nebyly kopule příliš využívané. Teprve v posledních letech se podařilo díky realizovaným projektům v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013 spolufinancovaných Evropskou unií pozorovací stanoviště zmodernizovat a vrátit pro plné využití pro přeshraniční spolupráci, vzdělávání apod.
V současné době se na pilíři východní kopule nachází poloautomatická montáž Celestron CGEM PRO s dalekohledem typu Schmidt-Cassegrain o průměru 355 mm. Ve spojení s CCD kamerou G2 je to vynikající přístroj pro fotometrii proměnných hvězd. Toto vybavení bylo pořízeno v rámci projektu Obloha na dlani. Díky dofinancování z jiných zdrojů bylo možné pořídit i pointační dalekohled a ve spojení s montáží je možné celou sestavu velmi přesně navádět na pozorovanou hvězdu či jiný objekt. Kromě vzdělávání slouží přístroje také k odborné činnosti.
Západní kopule byla dlouhá desetiletí hostitelem historického dalekohledu typu Cassegrain o průměru zrcadla 240 mm s ohniskem 4200 mm. Jeho původ je zatím zastřen tajemstvím. Nenašli jsme žádného pamětníka, který by věděl o dalekohledu a jeho získání do majetku hvězdárny podrobnější informace.
Popis k obrázku vlevo: Historický snímek dalekohledu typu Cassegrain od berlínské firmy Goerz, který byl po několik desetiletí umístěn v západní kopuli. S největší pravděpodobností se jedná o konfiskovaný dalekohled ze soukromé hvězdárny továrníka Huckla z Nového Jičína.
V nedávné době byly objeveny fotografie dalekohledu, na kterých je tento dalekohled zachycen v areálu parku současného muzea ve Valašském Meziříčí. Pravděpodobně byl tento přístroj získán ještě před dokončením hvězdárny a jejím otevřením v roce 1955. Je tu určitá možnost, že přístroj byl získán ze soukromé hvězdárny továrníka Huckla z Nového Jičína jako válečný konfiskát. Tomu nasvědčují i dobové záznamy účastníků výpravy pro dalekohled do Nového Jičína v červenci roku 1945.
Popis k obrázku vpravo: Současný interiér západní kopule. Dalekohled Celestron typu Schmidt - Cassegrain o průměru 280 mm na montáži Celestron CGEM. O digitální snímání obrazu se stará CCD kamera SBIG ST7.
Praktické využití tohoto historického přístroje bylo problematické. Jednou z překážek je i velmi dlouhé ohnisko a výsledná hodnota světelnosti, která činí 1:17,5. Z tohoto důvodu došlo k menší přístrojové rošádě.
Starší dalekohled Celestron o průměru zrcadla 280 mm, který byl od roku 2001 instalován na montáži Zeiss VII s kamerou SBIG ST7 v budově odborného pracoviště, dostal příležitost ve spojení s novou montáží Celestron CGEM právě v západní kopuli. Společně s CCD kamerou SBIG ST7 bude pro tento systém stěžejním programem pozorování proměnných hvězd. Kromě toho však bude využíván také pro vzdělávání a další rozvoj přeshraniční spolupráce.
Netradiční pohled na celý prostor západní kopule pomocí objektivu „rybí oko“.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí