Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
24.06.2013
Hlavní budova Hvězdárny Valašské Meziříčí zaujme návštěvníky mj. třemi kopulemi, což je v České republice unikát. Zatímco ta největší je přístupná veřejnosti, do malých kopulí se běžný návštěvník většinou nedostane.
Občas padne dotaz, jaké se v nich nachází přístroje – v určitých případech mohou návštěvníci nahlédnout i dovnitř. V minulosti nebyly kopule příliš využívané. Teprve v posledních letech se podařilo díky realizovaným projektům v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013 spolufinancovaných Evropskou unií pozorovací stanoviště zmodernizovat a vrátit pro plné využití pro přeshraniční spolupráci, vzdělávání apod.
V současné době se na pilíři východní kopule nachází poloautomatická montáž Celestron CGEM PRO s dalekohledem typu Schmidt-Cassegrain o průměru 355 mm. Ve spojení s CCD kamerou G2 je to vynikající přístroj pro fotometrii proměnných hvězd. Toto vybavení bylo pořízeno v rámci projektu Obloha na dlani. Díky dofinancování z jiných zdrojů bylo možné pořídit i pointační dalekohled a ve spojení s montáží je možné celou sestavu velmi přesně navádět na pozorovanou hvězdu či jiný objekt. Kromě vzdělávání slouží přístroje také k odborné činnosti.
Západní kopule byla dlouhá desetiletí hostitelem historického dalekohledu typu Cassegrain o průměru zrcadla 240 mm s ohniskem 4200 mm. Jeho původ je zatím zastřen tajemstvím. Nenašli jsme žádného pamětníka, který by věděl o dalekohledu a jeho získání do majetku hvězdárny podrobnější informace.
Popis k obrázku vlevo: Historický snímek dalekohledu typu Cassegrain od berlínské firmy Goerz, který byl po několik desetiletí umístěn v západní kopuli. S největší pravděpodobností se jedná o konfiskovaný dalekohled ze soukromé hvězdárny továrníka Huckla z Nového Jičína.
V nedávné době byly objeveny fotografie dalekohledu, na kterých je tento dalekohled zachycen v areálu parku současného muzea ve Valašském Meziříčí. Pravděpodobně byl tento přístroj získán ještě před dokončením hvězdárny a jejím otevřením v roce 1955. Je tu určitá možnost, že přístroj byl získán ze soukromé hvězdárny továrníka Huckla z Nového Jičína jako válečný konfiskát. Tomu nasvědčují i dobové záznamy účastníků výpravy pro dalekohled do Nového Jičína v červenci roku 1945.
Popis k obrázku vpravo: Současný interiér západní kopule. Dalekohled Celestron typu Schmidt - Cassegrain o průměru 280 mm na montáži Celestron CGEM. O digitální snímání obrazu se stará CCD kamera SBIG ST7.
Praktické využití tohoto historického přístroje bylo problematické. Jednou z překážek je i velmi dlouhé ohnisko a výsledná hodnota světelnosti, která činí 1:17,5. Z tohoto důvodu došlo k menší přístrojové rošádě.
Starší dalekohled Celestron o průměru zrcadla 280 mm, který byl od roku 2001 instalován na montáži Zeiss VII s kamerou SBIG ST7 v budově odborného pracoviště, dostal příležitost ve spojení s novou montáží Celestron CGEM právě v západní kopuli. Společně s CCD kamerou SBIG ST7 bude pro tento systém stěžejním programem pozorování proměnných hvězd. Kromě toho však bude využíván také pro vzdělávání a další rozvoj přeshraniční spolupráce.
Netradiční pohled na celý prostor západní kopule pomocí objektivu „rybí oko“.
autor: Ladislav Šmelcer