Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Program » Programový letáček » Říjen 2010

Říjen 2010

 

Planetární mlhovina "Přesýpací hodiny" (MyCn18) 

(Foto: Hubble Space Telescope - WFPC-2)

  

 Obsah programového letáčku: 

 

Přednášky

Středa 6. října v 18:00 hodin

KOSMICKÝMI SONDAMI KE KOMETÁM

Kometární jádra se stala cílem několika kosmických sond určených k jejich detailnímu průzkumu. Od dob sond Giotto a Vega, které v polovině 80. let minulého století navštívily kometu 1P/Halley, byla realizována řada úspěšných projektů, které přinesly jinak nezjistitelné informace o vlastnostech kometárních jader.
Přednáška se koná v rámci Světového kosmického týdne.
Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.

Přednáší Jiří Srba, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

 

Čtvrtek 7. října v 18:00 hodin

V POLOVINĚ CESTY K PLUTU

Kosmická sonda New Horizons, směřující  k trpasličí planetě Pluto, má za sebou již polovinu cesty. Získá sonda v roce 2015 zásadní a překvapivé informace o Plutu, donedávna deváté planetě Sluneční soustavy? Nová americká sonda prolétává prostorem, který zatím mapovaly pouze čtyři kosmické sondy.
Přednáška se koná v rámci Světového kosmického týdne.
Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.

Přednáší František Martinek, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

 

Středa 20. října v 18:00 hodin

HVĚZDY A MY

Proč se nám tak líbí hvězdná obloha? Proč všichni lidé považují pohled na hvězdnaté nebe za kouzelný, příjemně vzrušující a veskrze povznášející zážitek?
Hvězdy všemi (?) smysly – vnímání hvězd všemi pěti lidskými smysly.
K čemu jsou nám hvězdy? Odkud se vzaly chemické prvky, z nichž je složeno naše tělo?

Přednáší doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., zástupce ředitele Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

 

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování pro veřejnost - říjen

PONDĚLÍ - ÚTERÝ - STŘEDA - ČTVRTEK - PÁTEK (kromě čtvrtku 28. října) v 19:00 hodin

Program pozorování:

  • Měsíc – cca od 12. do 25. října 
  • Jupiter – po celý měsíc
  • Hvězdy a vícenásobné hvězdné systémy – po celý měsíc
  • Hvězdokupy, mlhoviny, galaxie – neruší-li příliš svým svitem Měsíc

 

Doplňková výuka pro školy

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro všechny typy škol programy doplňující učební osnovy. Termín návštěvy hvězdárny a požadovaný program je nutno dohodnout předem.

Podrobnou nabídku programů a akcí pro školy najdete na internetové adrese https://www.astrovm.cz.

 

Zájmové astronomické kroužky

Astronomický kroužek pro žáky středních škol a dospělé se schází každou středu v 18:00 hodin, astronomický kroužek pro žáky druhého stupně základních škol se schází vždy ve čtvrtek v 16:30 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Další zájemci se ještě mohou přihlásit.

 

Semináře - praktika

2. Česko-slovenská konference

Ve dnech 1. až 3. října 2010 se bude na Hvězdárně Valašské Meziříčí konat „2. Česko-slovenská konference o vzdělávání v astronomii“, určená pracovníkům hvězdáren a planetárií, pedagogům, členům astronomických kroužků a široké veřejnosti. Akce je organizována při příležitosti 55. výročí otevření hvězdárny pro veřejnost. Podrobný program najdete na webových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

 

Zprávy a zajímavosti

Hvězdokupa nebo trpasličí galaxie?

Jedním z výzkumných cílů družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byla kulová hvězdokupa Omega Centauri, známá též jako NGC 5139. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura a z jižní polokoule ji lze spatřit i pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti 16 000 světelných roků od Země a obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd.

Dávný astronom Ptolemaios považoval tuto hvězdokupu za hvězdu. Edmond Halley ji identifikoval v roce 1677 jako mlhovinu. Teprve kolem roku 1830 přišel John Herschel s názorem, že se jedná o kulovou hvězdokupu, kroužící kolem naší Galaxie. Kulové hvězdokupy jsou sférická seskupení velkého počtu hvězd, které drží pohromadě jejich vlastní gravitace.

Omega Centauri byla vždycky „černou ovcí“ mezi hvězdokupami, protože se v několika ohledech odlišuje od typických kulových hvězdokup. Například je 10x hmotnější. Dále obsahuje hvězdy různého stáří, zatímco jiné kulové hvězdokupy tvoří pouze hvězdy jedné generace.

Nedávný výzkum pomocí Hubblova kosmického dalekohledu a pozemní observatoře Gemini Observatory s dalekohledem o průměru 8 m přivedl vědce k závěru, že v centru hvězdokupy musí být černá díra. Z toho vyplývá, že Omega Centauri může být ve skutečnosti trpasličí galaxií, která byla „okradena“ o část hvězd. Nejedná se tudíž o kulovou hvězdokupu, za kterou byla doposud považována.

Čtyři detektory infračerveného záření na palubě družice WISE byly využity k vytvoření mozaiky objektu Omega Centauri, kterou vidíte na připojeném obrázku. Modrá a modrozelená barva představují světlo vyzařované hvězdami; zelená záře obklopující střed hvězdokupy je emitována teplým prachem.

 (Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Nová planetární soustava

Astronomům se podařilo objevit planetární soustavu obsahující přinejmenším 5 planet, obíhajících kolem hvězdy podobné Slunci. Výzkumníci rovněž doufají, že se potvrdí předpokládaná existence ještě dalších dvou planet. Tento systém vytváří planetární soustavu podobnou Sluneční soustavě alespoň co do počtu planet. Kromě toho vědci získali důkazy, že vzdálenosti exoplanet od jejich mateřské hvězdy kopírují obvyklý model (Titius-Bodeův zákon), jaký je znám v naší Sluneční soustavě.

Astronomové použili k pozorování unikátní spektrograf HARPS připojený za dalekohled Evropské jižní observatoře o průměru 3,6 m, který je umístěn na La Silla (Chile). Po dobu šesti let studovali hvězdu s označením HD 10180, která je od Země vzdálena 127 světelných let. Nachází se na jižní obloze v souhvězdí Malý vodní had.

Díky 190 jednotlivým měřením zaregistrovali nepatrné změny polohy hvězdy způsobované gravitačním působením nejméně 5 planet, jejichž hmotnosti zhruba odpovídají planetě Neptun – pohybují se mezi 13 až 25 hmotnostmi Země – které obíhají kolem mateřské hvězdy v periodách mezi 6 až 600 dny. Tyto planety jsou od hvězdy vzdáleny 0,06 až 1,4 AU.

„Máme rovněž velmi dobré důvody se domnívat, že v této planetární soustavě jsou přítomny ještě dvě další planety,“ říká Christophe Lovis, hlavní autor článku. Jedna může být planetou velikosti Saturnu (s minimální hmotností 65 hmotností Země), která kolem hvězdy oběhne za 2 222 dnů (tj. přibližně za 6 roků). Druhá planeta je pravděpodobně nejméně hmotnou planetou z doposud 490 známých exoplanet. Její hmotnost byla vypočítána na 1,4 hmotnosti Země. Kolem mateřské hvězdy však obíhá mimořádně blízko – ve vzdálenosti necelé 3 milióny km – přičemž jeden oběh vykoná za 1,18 dne (což je délka místního „roku“). Zřejmě se bude jednat o horkou kamennou exoplanetu, nevhodnou pro existenci života.

Doposud astronomové objevili 15 cizích planetárních soustav obsahujících alespoň 3 exoplanety. Posledním držitelem rekordu byla hvězda 55 Cancri (v souhvězdí Raka), kolem níž obíhá 5 známých planet, přičemž dvě z nich jsou obří planety.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Sonda NASA a kometa Hartley 2

Pod novým označením Deep Impact/Epoxi směřuje „recyklovaná“ americká sonda ke kometě 103P/Hartley 2, kolem níž prolétne 4. listopadu 2010. Avšak nejprve sonda – která původně směřovala v roce 2005 k jiné kometě – musela 27. června 2010 absolvovat gravitační manévr v blízkosti Země.

Kosmická sonda Epoxi byla původně zkonstruována pro NASA pod názvem Deep Impact. Při jejím průletu kolem komety 9P/Tempel 1 se od mateřské sondy oddělilo pouzdro (impaktor), které bylo záměrně navedeno na kolizní dráhu s kometou. Při vzájemné srážce došlo k vyvržení části kometárního materiálu, což umožnilo studovat složení jádra komety.

V době průletu kolem jádra komety 103P/Hartley 2 bude probíhat pozorování prostřednictvím tří přístrojů sondy, kterými jsou dva dalekohledy pro viditelné světlo a jeden infračervený spektrometr.

Doposud byly detailně zblízka zkoumány pouze čtyři komety. V tomto případě budeme mít vůbec první příležitost studovat dvě různé komety aparaturou na jedné kosmické sondě. To je výborná příležitost k porovnání získaných dat. Sledování komety Hartley 2 přístroji sondy Deep Impact/Epoxi bylo zahájeno počátkem září 2010. Ke kometě, kolem níž prolétne rychlostí 12,3 km/s, se nejvíce přiblíží na vzdálenost 700 km. Odhadovaný průměr jádra komety je 1,2 km.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

  

Různé

Světový kosmický týden

V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění OSN „Světový kosmický týden“ (World Space Week) na 4. až 10. října jako základní připomenutí dvou významných mezníků lidské expanze do kosmického prostoru: 4. 10. 1957 odstartoval Sputnik 1, první umělá družice Země vyslaná člověkem do vesmíru; 10. 10. 1967 vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o „Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších nebeských těles“.

Do akce se pravidelně zapojuje také Hvězdárna Valašské Meziříčí, která se propagaci kosmonautiky věnuje téměř od svého založení. Pro letošní rok hvězdárna připravila dvě přednášky (viz rubrika „PŘEDNÁŠKY“).

 

Konec letního času

Letní čas skončí v neděli 31. října 2010, kdy se ve 3:00 SELČ (středoevropského letního času) posunou hodiny na 2:00 SEČ (středoevropského času), tedy o jednu hodinu zpět. Noc tak bude o jednu hodinu delší.

 

Hvězdárna Valašské Meziříčí na Facebooku

Abychom vás mohli ještě lépe informovat a nabídnout další služby, najdete virtuálně naši hvězdárnu také na rozšířené internetové sociální síti Facebook. Budeme rádi, když se přidáte ke skupině našich příznivců. Budeme schopni vás mnohem lépe informovat o všem, co se děje, co připravujeme a co nabízíme. Můžete s námi také prostřednictvím Facebooku komunikovat. Hvězdárnu Valašské Meziříčí najdete na adrese: www.facebook.com/astrovm.

I na známých webových stránkách naší hvězdárny www.astrovm.cz již máte možnost vyjádřit své sympatie k jednotlivým článkům a informacím a informovat o nich na Facebooku také své přátele.

Těšíme se na virtuální setkávání, ale hlavně na vaši osobní návštěvu na hvězdárně.

(L. Lenža)

Aktuality

  • Zástupci NASA a Evropské kosmické agentury ESA vybrali vědecké experimenty pro první společnou misi k Marsu. Kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, jejíž start je naplánován na rok 2016, bude studovat chemické složení atmosféry rudé planety.
  • Před 20 lety, tj. 6. října 1990 byla při misi raketoplánu STS-41 vypuštěna kosmická sonda ULYSSES, která po průletu kolem Jupiteru prováděla průzkum polárních oblastí Slunce. Její činnost byla ukončena v roce 2009.
  • Na 8. října 2010 je naplánován start prvního exempláře modernizované kosmické lodi Sojuz TMA-01M. Na palubu ISS dopraví trojici kosmonautů ve složení Alexandr Kaleri, Oleg Skripočka (oba Rusko) a Scott Kelly (USA).

 


Programový zpravodaj Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvkové organizace Zlínského kraje a Valašské astronomické společnosti
Vydává Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax: 571 611 928
E-mail:
info@astrovm.cz                        URL: www.astrovm.cz
K tisku připravuje František Martinek, e-mail: fmartinek@astrovm.cz
Sazba: Jakub Mráček, e-mail: jmracek@astrovm.cz. Tisk: NWT Computer, s. r. o

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje