Srpen patřil k nejdeštivějším a nejchladnějším

Kapkami začal, kapkami se rozloučil. Uplynulý měsíc patřil ve Valašském Meziříčí mezi nejdeštivější srpny od počátku měření.

Celkem 179 milimetrů srážek zaznamenala ve druhém prázdninovém měsíci stanice Českého hydrometeorologického ústavu umístěná v areálu naší hvězdárny. „Byl to třetí nejdeštivější srpen od začátku měření v roce 1957. Pršelo v něm celkem 19 dnů,“ konstatuje odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer.

Rekordmanem v množství srpnových srážek je rok 1977 s 244,1 milimetru, naopak v srpnu 1992 to bylo jen 9,8 milimetru. Nejdeštivějším dnem letošního srpna byl ten úvodní – 1. srpna se z oblohy sneslo 36 milimetrů srážek. Historickým tabulkám pro daný měsíc ale vévodí 4. srpen 1967 – tehdy za jediný den napršelo 71,5 milimetru vody.

Druhá polovina prázdnin byla rovněž chladnější. „Průměrná měsíční teplota činila 16,7 °C, přičemž v nejteplejším srpnu 1992 to bylo 22,5 °C a v nejchladnějším srpnu 1976 pouze 14,3 °C,“ připomíná Šmelcer. Letošní srpnové denní maximum nastalo 15. srpna, kdy se rtuť teploměru vyšplhala na 30,4 °C, nejchladnější byl 26. srpen s denním minimem 7,7 °C. Pro srovnání, 8. srpna 2013 a 9. srpna 2015 dosáhla denní maxima 36,6 °C – je to absolutně nejvyšší hodnota, jakou kdy stanice naměřila. Naproti tomu 24. srpna 1964 se denní minimum přiblížilo bodu mrazu a zastavilo se na 2,7 °C.   

Nižším teplotám odpovídají také další naměřené údaje. „Letos v srpnu nastaly jen 2 tropické dny s denními maximy nad 30 °C a 7 letních dnů s nejvyšší denní teplotou nad 25 °C. Přitom v srpnu 1993 jsme zaznamenali 19 tropických a o rok dříve 28 letních dnů,“ nahlíží do statistik Šmelcer a dodává, že ani slunečního svitu jsme si ve druhém prázdninovém měsíci příliš neužili. „Slunce svítilo celkem 170,5 hodiny, zatímco v srpnu 2003 to bylo téměř dvakrát více, přesněji 326,3 hodiny.“