Mimořádně kvalitní seminář o možnostech života ve vesmíru

Ve dnech 19. – 21. dubna 2013 pořádala Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve svém přednáškovém sále ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje, Českou astronomickou společností a Valašskou astronomickou společností v rámci připomínky a oslav 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu mezinárodní mezioborový seminář s názvem Možnosti života ve vesmíru.

Program semináře byl připravován s relativně velkým předstihem a výběr přednášejících nebyl snadný. Svými tipy na vhodné přednášející přispěl k programu například i Dr. Jiří Grygar. Jsme velmi rádi, že naše pozvání přijali téměř všichni původně zamýšlení přednášející a díky tomu se podařilo sestavit excelentní program.

Zvukové záznamy přednášek i diskusí k nim a prezentací najdete v sekci Dokumenty.

Seminář mimo jiné zahájil také pan prof. Václav Pačes velmi netradičním úvodníkem a úvahou, která naznačila, že seminář bude svými příspěvky více než inspirativní a bude zdrojem řady otázek a úvah. Prvním příspěvkem byl přehledový referát pana Tomáše Petráska s názvem Na stopě obyvatelných planet. S dalšími objevy exoplanet se rozšiřují naše zatím velmi omezené poznatky o planetách v jiných planetárních systémech. Příspěvek se zabýval mnoha pohledy na nejrůznější faktory ovlivňující potenciálně vhodné podmínky pro případný rozvoj života, obyvatelnou zónou kolem hvězd, možnostmi obyvatelnosti měsíců jiných planet a na závěr také zmínil stávající metody objevování exoplanet.

Druhá a poslední přednáška prvního půldne semináře začala o něco později, jelikož měl přednášející pan Marek Vácha problémy s dopravními omezeními. Nakonec se však dostavil a jeho nástup na přednášku byl velmi famózní. Jako zatím jediný na svou přednášku doslova přiběhl a hned začal přednášet. Téma bylo velmi zajímavé: Jak žijí mimozemšťané?
Okruhy diskutovaných problémů byly velmi široké. Od kambrické „exploze života“, přes zánik dinosaurů, princip konvergence v evoluci života na Zemi (i zcela nepříbuzní živočichové vytvářejí ve stejném prostředí obdobné orgány a tvary) demonstrovaný na vývoj oka u různých skupin živočichů, až po inteligenci v netradičním pojetí.

Sobotní programy zahajoval pan Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. přednáškou O původu druhů na Zemi. Velmi zajímavý a komplexní exkurz do oblasti vzniku základních biochemických základů pozemského života v podobě deoxyribonukleové kyseliny (DNA), ribonukleové kyseliny (RNA) a proteinů, ukázal složitost života již v jeho základech. Kromě toho se také zabýval genetickým kódem, jeho vlastnostmi a současným využitím genetiky v nejrůznějších oborech lidské činnosti ve prospěch lidstva.

Dalším příspěvkem jsme se vrátili do kosmického prostoru, respektive k úvahám o možnostech a potenciálů nejen měsíců velkých planet jako hostitelů možných živých forem. V příspěvku Světy ohně a ledu nás Tomáš Petrásek provedl vybranými tělesy Sluneční soustavy z pohledu možnosti výskytu života v nejrůznějších podobách. Zaměřil se na možnosti života v endohydrosféře (podpovrchových oceánech na ledových tělesech, převážně měsících velkých planet). Pokračoval také v teoretických úvahách o možnostech výskytu života v mnohem exotičtějších světech, jakými jsou velká ledová tělesa Kuiperova pásu.

Přednáška s názvem Kde všude může být ve vesmíru doma, kterou přednesl pan Vladimír Kopecký jr., se zabývala nejen jedinečností uhlíku jako prvku života, ale také nutností vhodného rozpouštědla, kterým je na Zemi voda. Od řetězce vedoucího od prvotního vodíku a helia ke složitým organickým molekulám a předpokládaným omezením se dostal až k úvaze o galaktické zóně obyvatelnosti, která je překvapivě z mnoha důvodů velmi omezená. Pokračoval v diskusi o zóně obyvatelnosti hvězd i známých kosmických rizicích, ohrožujících samu podstatu života, dostal se k epizodám hromadného vymírání na Zemi.

Právě toto téma rozvinul další host semináře, pak Radek Mikuláš se svou přednáškou Hromadná vymírání v geologické historii Země. Začal definicí hromadného vymírání, jako událostmi, při kterých rychle klesá rozmanitost životních forem včetně problémů jak taková období v geologické historii planety dostatečně prokazatelně najít. Pak se věnoval tzv. „Velké pětce“ – pěti nejvýznamnějším známým epizodám hromadného vymírání, včetně té veřejnosti nejznámější, na přelomu křídy a terciéru. Analyzoval také možné příčiny těchto epizod a dokumentoval to i ukázkami v geologickém záznamu geologických vrstev.

Poslední přednáška sobotního odpoledne byla z trochu jiného soudku, avšak vzbudila velký ohlas. Příspěvek s provokativním názvem ET přichází - z laboratoře, přednesl pan Jaroslav Petr. V úvodu se zaměřil na otázky kolem biodiverzity, pozemského života v extrémních podmínkách a také o společných základech všeho pozemského života. Velkou část přednášky věnoval genetickému inženýrství a syntetické biologii. Prezentované poznatky budily nejen velkou pozornost, ale také vyvolávaly řadu zásadních otázek, na které se pokoušel hledat možné odpovědi. Prezentoval dnešní možnosti využití genetického inženýrství včetně teoretické možnosti „rekonstruovat“ již vyhynulé druhy živočichů. Závěr věnoval velmi zajímavým oblastem, jako je tzv. geoengineering a terraforming, tedy velmi vzdálené a možná i blízké budoucnosti. Nevyhnul se ani nezbytným otázkám etiky.

Poslední den semináře jsme se vrátili k původu vesmíru a především prvků v něm obsažených, které jsou pro život, jak ho známe, nezbytné. Petr Kulhánek ve svém příspěvku Od kvarků k prvním molekulám se podrobně zabýval vznikem elementárních částic a stávajícímu systému elementárních částic a jejich interakcí, které dnes známe. Zmínil současný stav výzkumu podmínek v prvních fázích vzniku vesmíru a velkou část věnoval také otázkám nukleogeneze ve hvězdách, která vede ke vzniku všech potřebných prvků nezbytných pro život. Současnou představu o prvotních fázích vzniku vesmíru dokládal také výsledky nedávných družicových pozorování.

Na závěr se posluchači dočkali shrnutí na problematiku našeho pohledu na možnosti existence mimozemských civilizací i jednoduchých forem života v přednášce Jiřího Grygara Jsme ve vesmíru sami? … aneb historie a současnost hledání života. Historický přehled celosvětového vývoje názorů na tuto problematiku obohatil také českým příspěvkem, především z pohledu literárních děl. Pak se již zabýval počátky skutečného výzkumu jak z pohledu institucí, tak současných pohledů na věc včetně skeptického Fermiho paradoxu. Závěr obohatil stavem vědeckého poznání této problematiky v současné době.

Návštěvníci měli možnost si premiérově prohlédnout také nově připravenou putovní výstavu s názvem Možnosti života ve vesmíru, která bude zařazena do naší nabídky pro základní a střední školy.

Z mého pohledu se seminář opravdu velmi vydařil, což bylo především zásluhou skvělého kolektivu přednášejících, kteří vesměs vážili dlouho cestu a svůj čas, aby se s námi podělili o své poznatky, výzkumy i názory. Za to jim všem upřímně děkuji. Stejně tak děkuji také všem účastníkům za to, že nás navštívili. Děkujeme!