Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Po historické události dne 14. července 2015, kdy sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluta, vybrala NASA další cíl této důležité mise. Tím je malý objekt v Kuiperově páse (KBO - Kuiper Belt Objects), známý pod označením 2014 MU69, který se nachází asi 1,5 miliardy kilometrů za oběžnou dráhou Pluta.
Objekt 2014 MU69 byl objeven 26. června 2014 při cíleném hledání případných dalších cílů pro misi New Horizons. V říjnu téhož roku byl navržen jako kandidát pro výzkum. Přesné označení obdržel v květnu 2015. Jeho zdánlivá jasnost na obloze je pouze +26,8m, spolehlivé pozorování je možné pouze z Hubblova kosmického teleskopu.
Tento vzdálený objekt byl identifikován jako jeden ze dvou cílů pro „flyby“ misi (blízký průlet nebo přiblížení sondy k vesmírnému tělesu za účelem výzkumu) a byl také doporučen NASA New Horizons týmem. Ačkoliv NASA vybrala 2014 MU69 v rámci běžného procesu, před úředním schválením bude potřeba ještě podrobné posouzení.
Včasný výběr je důležitý, tým musí nasměrovat sondu New Horizons směrem k objektu tento rok z důvodu dostatečného zůstatku paliva při případném prodloužení mise. New Horizons bude provádět řadu čtyři manévrů koncem října a začátkem listopadu nastaví kurz směrem k objektu 2014 MU69, přezdívaném též „PT1“ (potencionální cíl 1), kterého by měla sonda dosáhnout 1. ledna 2019. Jakkékoliv zpoždění od tohoto stanoveného data by ohrozilo misi a způsobilo ztrátu drahocenného paliva.
„Objekt 2014 MU69 je skvělá volba. K dosažení objektu je potřeba méně paliva (než by tomu bylo u ostatních kandidátských cílů), sonda si tedy zanechá více paliva pro průlet a větší zásobu pohonných hmot jako ochrannu před nepředvídatelnými událostmi,“ řekl Alan Stern, vedoucí vědeckého týmu sondy New Horizont z Southwest Research Institute (SwRI) ve městě Boulder v Coloradu.
Objekty Kuiperova pásu jsou zatím neprobádaná, ale pro výzkum velmi důležitá tělesa nacházející se za drahou Neptunu. Jsou to vlastně pozůstatky z dob formování Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků. Tělesa KBO byly na rozdíl od asteoroidů jen nepatrně zahřáty Sluncem, tudíž jsou dobře zachovalou, hluboce zmrazenou ukázkou toho, jak vypadala Sluneční soustava těsně po svém vzniku.
„Podrobné obrázky a další údaje, které by sonda mohla při průletu KBO získat by mohly způsobit revoluci v našem chápání Kuiperova pásu a KBO,“ říká člen vědeckého týmu John Spencer.
Sonda New Horizons byla již původně navržena tak, aby doletěla za oběžnou dráhu Pluta a prozkoumala i objekty KBO. Sonda nese palivo (hydrazin) pro průlety kolem těles Kuiperova pásu. Její komunikační systém je navržen tak, aby fungoval i daleko za Plutem, systém napájení je určen k zachování provozu po mnoho dalších let a vědecké přístroje byly navrženy tak, aby byly schopné provozu v oblastech s mnohem nižší úrovní slunečního záření, než bude potřeba během průletu kolem 2014 MU69.
Najít vhodný objekt v Kuiperově páse nebyl snadný úkol. Jeho vyhledávání bylo spuštěno v roce 2011 pomocí největších pozemních dalekohledů. Tým New Horizons nalezl několik desítek KBO objektů, ale žádný z nich by nebyl snadno dosažitelný kvůli množství paliva, kterým sonda v současné době disponuje. V létě 2014 přišel na pomoc Hubblův vesmírný teleskop, který zúžil výběr z pěti na dva objekty s ohledem na dráhu letu New Horizons.
Vědci odhadují, že průměr PT1 je asi 45 km, což je asi 10krát více (PT1 je 1000krát hmotnější) než je průměr jader typických komet, podobných např. kometě 67P, kterou zkoumá sonda Rosetta. Na druhou stranu se ovšem jedná o velmi malý objekt, jehož průměr tvoří pouze 0,5 až 1% průměru Pluta.
Sonda New Horizons – která je nyní 4,9 miliardy kilometrů od Země – teprve začíná přenášet převážnou část obrázků a jiných dat uložených na digitální záznamová zařízení. Bližší informace bychom se mohli dozvědět po další tiskové konferenci.
Zdroj: http://phys.org/news/
autor: Sylvie Gorková