Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
V souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 35 000 světelných roků od Země, se nachází toto nádherné seskupení hvězd – kulová hvězdokupa Messier 15 (zkráceně M 15). Její stáří bylo určeno na 12 miliard let (pro porovnání – stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Jedná se tudíž o jednu z nejstarších kulových hvězdokup, které jsou součástí naší Galaxie.
ESO dostane darem planetárium a návštěvnické centrum, které vyroste v areálu ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo). Nové zařízení bude velkolepou výkladní skříní astronomie určenou široké veřejnosti. Projekt se stane skutečností díky nadaci Klause Tschira, která nabídla uhrazení veškerých stavebních nákladů.
Velký Magellanův oblak patří k nejbližším sousedním galaxiím. Astronomové nedávno využili výkonný dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) k zaznamenání jednoho méně známého zákoutí této galaxie. Snímek zachycuje oblak plynu a prachu, ve kterém vznikají nové horké hvězdy a ty formují okolní plyn do neobvyklých tvarů. Na záběru jsou však patrné rovněž následky hvězdné smrti – vláknité struktury, které vznikly následkem exploze supernovy.
Tento snímek komety C/2012 S1 (ISON) byl pořízen v pátek 15. listopadu 2013 pomocí národního dalekohledu TRAPPIST, který pracuje na observatoři ESO/La Silla. Kometa ISON byla objevena v září 2012 a na konci listopadu 2013 projde přísluním v těsné blízkosti Slunce. Snímek byl zveřejněn 18. listopadu 2013 jako Obrázek týdne Evropské jižní observatoře.
Jasně zářící objekt na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, je nejbližší hvězda vzhledem ke Slunci: Proxima Centauri. Nachází se ve vzdálenosti 4,24 světelného roku od Země. Její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura na jižní obloze. Ačkoliv se na snímku zdá být velmi jasná, přesto při pohledu pouhým okem není viditelná.
Astronomové ESO pořídili dosud nejlepší snímek podivného oblaku kolem hvězdokupy NGC 3572. Tento nový záběr ukazuje, jakým způsobem hvězdný vítr vycházející ze skupiny mladých hvězd přetvořil oblaka plynu a prachu do podoby bublin, oblouků a podivných útvarů známých jako sloní choboty. Nejjasnější hvězdy této hvězdokupy jsou mnohem hmotnější než Slunce a zakončí svůj krátký život explozí supernovy.
Astronomové studovali hlavní pás asteroidů ve Sluneční soustavě pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Podařilo se jim objevit planetku s šesti „kometárními“ prachovými ohony. Asteroid předběžně pojmenovaný P/2013 P5 se podobá rotujícímu zahradnímu postřikovači.
ESO dnes slaví 50 let úspěšné spolupráce s Chile. Toto partnerství umožnilo evropské i chilské astronomii posunout hranice vědy, technologií a lidského poznání.
Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti.
Profesionální i amatérští astronomové – ale i laická veřejnost – netrpělivě čekají, jak to dopadne s blížící se kometou C/2012 S1 (ISON), zda se skutečně stane kometou století. Kromě různých pozemních dalekohledů kometu občas sleduje i Hubblův kosmický dalekohled HST, nacházející se na oběžné dráze kolem Země.