Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Astronomové z NASA a Pennsylvania State University využili astronomickou družici Swift k vytvoření nejpodrobnější mapy zobrazující rozložení zdrojů ultrafialového záření ve dvou sousedních galaxiích Velké Magellanovo mračno a Malé Magellanovo mračno.
Astronomové pravděpodobně objevili nejhustější galaxii v blízké části vesmíru. Tento neobvyklý a velmi hustý objekt s nadprůměrným počtem hvězd poskytuje astronomům indicie, jakou měla galaxie netušenou minulost a jak zapadla do řetězce galaktického vývoje.
Naše Země bude pravděpodobně obyvatelná přinejmenším ještě dalších 1,75 miliardy roků – k tomuto závěru dospěli astrobiologové z University of East Anglia. Objev byl publikován 18. září 2013 v časopise Astrobiology. Doba obyvatelnosti naší planety závisí na její vzdálenosti od Slunce a na teplotě, která umožňuje existenci kapalné vody na jejím povrchu.
Změť zářících oblaků plynu na tomto snímku je hvězdná porodnice IC 4628 známá rovněž jako mlhovina Kreveta. Snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Docela dobře by se mohlo jednat o nejostřejší záběr tohoto objektu, jaký byl dosud pořízen. Zachycuje shluky mladých horkých hvězd roztroušené mezi oblaky mlhovin.
Hubblův kosmický dalekohled HST objevil největší populaci kulových hvězdokup – odhadem v počtu 160 000 – rojících se podobně jako včely uvnitř zaplněného jádra obří kupy galaxií s názvem Abell 1689. Pro porovnání: naše Galaxie obsahuje přibližně 150 takovýchto kulových hvězdokup.
Evropská kosmická agentura ESA dokončila výrobu přístroje Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec, spektrograf pro oblast blízkého infračerveného záření) – jeden ze dvou detektorů, kterými ESA přispívá k realizaci kosmického dalekohledu pojmenovaného James Webb Space Telescope (JWST). Jeho start pomocí evropské nosné rakety Ariane 5 je naplánován na rok 2018.
V březnu 2015 doputuje k trpasličí planetě Ceres kosmická sonda NASA s názvem DAWN, která byla vypuštěna 27. 7. 2007. Ceres obíhá kolem Slunce v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Jedná se o unikátní těleso ve Sluneční soustavě, které se v mnohém podobá Jupiterovu měsíci Europa či Saturnovu měsíci Enceladus. Oba jsou považovány za možné nositele jednoduchého života.