Vizuální pozorování

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se dlouhodobě věnovala koordinační činnosti, sběru a zpracování dat z oblasti vizuálního pozorování Slunce. Z organizačních důvodů však tuto činnost ukončila a agendu předala Sluneční sekci České astronomické společnosti, kam tato činnost logicky patří. To se netýká pozorování Slunce pouhým okem, která i nadále soustřeďujeme a archivujeme. Prosíme pozorovatele, aby je i nadále zasílali na adresu naší hvězdárny poštou, případně elektronicky na adresu libor.lenza@astrovm.cz. Děkujeme!

V České i Slovenské republice je řada hvězdáren i jednotlivých pozorovatelů, zabývajících se pozorováním Slunce různými metodami. Po dohodě tato činnost (s uvedenou výjimkou) přechází pod hvězdárnu v Sezimově Ústí a odpovědnými osobami se stali Vlastislav Feik a Vlastimil Neliba, kteří se dané činnosti dlouhodobě a systematicky věnují. Kontaktní e-mailová adresa pro zasílání protokolů je slunce(zavináč)hvezdarna-fp.cz. Korespondenční adresa: Hvězdárna Františka Pešty, Ke Hvězdárně 667, 39102 Sezimovo Ústí, kam můžete zasílat veškeré dotazy a připomínky.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. však nadále pokračuje v konzultační činnosti v oblasti pozorování Slunce, pozorování projevů sluneční aktivity a pořádání vzdělávacích a konzultačních akcí v této oblasti. Výsledky činnosti aktivních pozorovatelů lze velmi úspěšně používat pro další odbornou práci.

Pouhým okem

Pozorování slunečních skvrn pouhým okem má i v současnosti velký význam pro studium sluneční aktivity. Skvrny, které jsou dostatečně velké, aby mohly být spatřeny i pouhým okem, se v převážné míře vyskytují kolem období maximální fáze cyklu sluneční aktivity. Z čínských historických materiálů lze usoudit, že tehdejší sluneční činnost měla rovněž periodický charakter s dnes nám známou periodou 11 let. Výše uvedené zjištění nás přímo vybízí k navázání na tato dávná pozorování, abychom po vzájemném provázání dat mohli získat velice užitečné informace o vývoji naší nejbližší hvězdy za velmi dlouhé časové období. K tomu je potřeba především systematická a dlouhodobá práce.

Vzhledem k těmto skutečnostem a na popud některých odborníků (především již zesnulého RNDr. Vojtěcha Letfuse, CSc. z AsÚ AV ČR v Ondřejově) vznikla pozorovatelská síť pro pozorování Slunce pouhým okem.

Cílem tohoto projektu je shromáždit všechna dostupná pozorování Slunce pouhým okem v jednom centru za dostatečně dlouhý časový úsek (15 a více let) za účelem jednotného zpracování napozorovaného materiálu.

Otázky, na které mohou dát výsledky zpracování napozorovaných dat odpověď, se týkají především časového průběhu cyklu sluneční aktivity a funkce viditelnosti slunečních skvrn.

V podstatě můžeme říci, že tato pozorování nám dávají jakýsi další staronový index sluneční aktivity.

Zákres za dalekohledem

Metoda zákresu za dalekohledem je další, rozšiřující způsob vizuálního pozorování. Pozorovatel se při něm dívá do dalekohledu a tužkou zakresluje polohy skvrn do standardizovaného protokolu o průměru 25 cm. Zmíněnou metodou dosáhneme daleko vyššího rozlišení. Zkušenému pozorovateli tak neunikne ani jedna skvrna.

Ovšem i způsob zakreslování má svá úskalí. Pomineme-li, že se Slunce během kreslení malinko pootočí, pak musíme zcela jistě vzít v úvahu jistou nepřesnost v umístění skvrn na disku, případně ve vyznačení roviny denního pohybu a od něj odvozeného sklonu rotační osy Slunce. Rovněž i možnost uměleckého projevu, zvláště u začínajících pozorovatelů, vnáší do pozorování jistou nepřesnost.

Přesto je tato metoda dostačující pro následné vyhodnocení a určení Wolfova relativního čísla. Zároveň se jedná o vhodný výukový prostředek pro začínající pozorovatele.

Projekce za dalekohledem

Metoda projekce je ze všech druhů vizuálního pozorování nejpřesnější. Kombinuje přínos vysokého rozlišení s přesným vyobrazením polohy pozorovaných skvrn na zákresovém protokolu.

K projekci je ovšem třeba dalekohled trochu upravit. Předně musí být opatřen hodinovým pohonem. Dále je třeba připevnit pevně uchycenou podložku pod protokol za okulár a opatřit ji úchyty k zabránění posunu protokolu během kreslení. Dalekohled je v této chvíli používán jako promítačka, vykreslující obraz za okulárem na zákresový protokol. Po jeho připevnění, srovnání s osou denního pohybu Slunce a zaostření může začít samotné zakreslování.

Postupujeme při něm tak, že nejprve obkreslíme jednotlivé promítané skvrny a posléze za pomoci ústřižku papíru rychlým přejížděním po předloze dokreslíme detaily, které daleko lépe vyniknou právě díky pohybu onoho ústřižku.