V uplynulých dnes se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v kategoriích žáků 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Příprava investiční akce s názvem: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. – energeticky úsporná opatření
na provozně-technickém objektu byla zahájena už v roce 2016 a realizace byla zahájena na počátku roku 2017. Investorem je Zlínský kraj, Tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín, IČ: 70 89 13 20, zastoupený Odborem investic Krajského úřadu a subjektem pověřeným výkonem funkce investora je Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí.
Revitalizace stavebních částí provozně-technického objektu (SO01), do kterého je deponována hlavní část knihovního fondu organizace - ten byl dosud uložen v hale budovy odborného pracoviště a ustoupil výstavbě sociálního zařízení. Objekt pochází z přelomu 50. a 60. let a do dnešního dne na něm nebyla provedena žádná rekonstrukce či revitalizace. Jsou navržena zlepšení tepelně-technických parametrů obvodových konstrukcí (z důvodů zajištění potřebných podmínek pro skladování knihovního fondu), zlepšení pohledových a estetických vlastností v souvislosti s okolním vzdělávacím areálem a celkové zlepšení mikroklimatických poměrů v interiérech objektu.
Jedná se o komplexní revitalizaci objektu, která obsahuje:
Záměrem je také rekonstrukce kotelny v provozně-technickém objektu formou výměny jednoho zastaralého klasického atmosférického kotle s malou účinností za kotel kondenzační a také výměna systému ekvitermní regulace vytápění. Zdroje tepla byly vyměněny v roce 1998 a mají za sebou již téměř 19 let provozu. Navíc se jedná o nepříliš úsporné klasické stacionární kotle s naddimenzovaným výkonem. Jako záložní zdroj bude ponechán stávající záložní kotel.
Celkové náklady akce činí 1 460 tisíc Kč včetně nákladů na přípravu. V roce 2016 se podařilo za klíčové spolupráce a pomoci Energetické agentury ZK připravit žádost o dotaci pro plánovaná opatření, která spadají pod Prioritní osu 5 Energetické úspory, Specifický cíl 1: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie.
Výše uznatelných nákladů (na snižování energetické náročnosti) byla stanovena na základě maximálních částek uvedených v dosud zveřejněných podmínkách programu. Celková částka na energeticky úsporná opatření byla stanovena z Energetického auditu.
Energetický audit vyčíslil náklady na opatření podporované programem (snížení energetické náročnosti veřejné budovy) ve výši 604 736 Kč. Přepokládaná dotace ve výši 60 % činí 363 000 Kč plus náklady na přípravu akce do výše 10 % uznatelných nákladů (60 % z 60 000 Kč = 36 000 Kč). Celkem činí předpokládaná dotace 399 000 Kč. Neuznatelné náklady akce činí 435 264 Kč. Skutečná výše uznatelných/neuznatelných výdajů a dotace se bude odvíjet od skutečných realizačních nákladů na akci a upřesněných podmínek výzvy.
Realizace navrhovaných prací zajistí prodloužení životnosti a technicky zhodnotí téměř 60 let starou budovu, která je po celou dobu aktivně využívána. Realizací dojde nejen ke zlepšení parametrů vnitřního prostředí objektu, dosažení doporučených hodnot tepelně-technických parametrů obvodových konstrukcí, bude podpořen rozvoj činností a možností organizace, včetně rozšíření možností využívání prostor.
autor: Naďa Lenžová