Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Program » Programový letáček » Říjen 2013

Říjen 2013

 

Zásobovací loď Cygnus pro dopravu nákladu na ISS 
(Výrobce: Orbital Sciences Corporation)

    

 Obsah programového letáčku: 

   

Přednáška

Středa 16. října 2013 v 18:00 hodin

VLIVY SLUNCE NA ČLOVĚKA A SPOLEČNOST

Slunce je pro život na Zemi nepostradatelné. Různými způsoby ovlivňuje člověka – jedince i lidskou společnost. O příčinách a souvislostech mezi sluneční činností a děním na Zemi toho stále ještě mnoho nevíme. V posledních letech však byla na oběžnou dráhu a do vesmíru vypuštěna řada družic, které nám pomáhají některé souvislosti odhalit. A jsou to souvislosti mnohdy nečekané…

Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.

Akci pořádá Valašská astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí.

Přednáší Jiří Srba, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.

 

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování pro veřejnost: 

PONDĚLÍ - ÚTERÝ - STŘEDA - ČTVRTEK - PÁTEK (kromě pondělí 28. října v 19:00 hodin (od 29. října v 18:00 hodin)

 

Program pozorování:

  • Měsíc – ve druhé dekádě října
  • Hvězdy a vícenásobné hvězdné systémy – po celý měsíc
  • Hvězdokupy, mlhoviny, galaxie – neruší-li příliš svým svitem Měsíc

 

Doplňková výuka pro školy

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro všechny typy škol programy doplňující učební osnovy. Termín návštěvy hvězdárny a požadovaný program je nutno dohodnout předem.

Podrobnou nabídku programů a akcí pro školy najdete na internetové adrese https://www.astrovm.cz.

  

Zájmové astronomické kroužky

Astronomický kroužek pro žáky druhého stupně základních škol se schází každou středu v 17:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Astronomický kroužek pro pokročilé a dospělé se schází ve čtvrtek v 17:00 hodin.

Další zájemci se ještě mohou přihlásit.

  

Zprávy a zajímavosti

Planety bez slunce zrozené?

Nová pozorování uskutečněná na Chalmers University of Technology ukazují, že ne všechny volně putující planety musely být vyhozeny z existujících planetárních soustav. Mohly se rovněž zrodit jako samostatná tělesa.

Z nedávných výzkumů vyplynulo, že v naší Galaxii může existovat více než 200 miliard samostatně putujících planet (což je téměř srovnatelné s počtem hvězd). Až dosud se astronomové domnívali, že takovéto „tulácké“ planety, které nekrouží kolem žádné hvězdy, ale volně putují napříč Galaxií, musely být vymrštěny z existujících planetárních soustav. Nová pozorování velmi malých, tmavých a studených mezihvězdných oblaků poukázala na další možnost: samostatně putující planety již vznikly jako samostatná tělesa.

Skupina astronomů ze Švédska a Finska použila několik dalekohledů k pozorování mlhoviny Roseta – rozsáhlého oblaku plynů a prachu – která se nachází v souhvězdí Jednorožce a od Země je vzdálená 4600 světelných roků. „Mlhovina Roseta je domovem pro více než stovku malých plynných oblaků – malých globulí (globulettes),“ říká Gösta Gahm, hlavní autor projektu ze Stockholm University.

Jedná se o velmi malé útvary – každý má průměr 50krát menší než vzdálenost mezi Sluncem a Neptunem. Dříve jsme byli schopni pouze odhadnout, že většina z nich má planetární hmotnost (menší než 13 hmotností planety Jupiter). Nyní máme mnohem více spolehlivých měření hmotnosti a hustoty velkého počtu těchto objektů a jsme rovněž schopni velmi přesně změřit, jak rychle se pohybují vůči okolnímu prostředí,“ dodává Gösta Gahm.

Zjistili jsme, že tyto malé globule jsou velmi husté a kompaktní a že většina z nich má velmi husté jádro. Z toho vyplývá, že se budou smršťovat vlastní vahou a vytvoří osamělou planetu. Ty nejhmotnější se mohou narodit jako tzv. hnědí trpaslíci,“ říká Carina Persson, astronomka z Chalmers University of Technology.

Podle astronomů jsou tato malá temná mezihvězdná oblaka ve skutečnosti vyvržena z mlhoviny Roseta. Během existence naší Galaxie milióny mlhovin, jako je Roseta, obrazně řečeno – vykvetly a uvadly. Ve všech takovýchto mlhovinách vzniklo velké množství globulí malých rozměrů.

Je jich tam tak mnoho, že mohou být podstatným zdrojem volně putujících planet, z nichž některé již byly v nedávné době objeveny,“ říká Gösta Gahm.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Objeven nejstarší dvojník Slunce

Mezinárodní tým pod vedením brazilských astronomů použil dalekohled ESO/VLT k identifikaci a studiu nejstaršího známého hvězdného dvojníka Slunce. Hvězda s označením HIP 102152 se nachází ve vzdálenosti 250 světelných let a podobá se Slunci jako žádná jiná dobře známá hvězda. Až na to, že je asi o 4 miliardy let starší. Její stáří nám poskytuje unikátní možnost již dnes zkoumat předpokládané chování Slunce v pozdním věku. Tato nová pozorování zároveň poskytla první jasný důkaz o spojitosti mezi stářím hvězdy a obsahem lithia. Zdá se rovněž, že kolem hvězdy HIP 102152 by mohly obíhat kamenné exoplanety.

Naše Slunce astronomové pozorují pomocí dalekohledu teprve 400 let. Zkoumat minulost a budoucí vývoj Slunce je opravdu obtížný úkol. Nyní však máme možnost si pomoci pozorováním vzácných hvězd, které jsou téměř stejné jako Slunce, ale probíhá u nich odlišná fáze života – mají různé stáří.

Vedoucí týmu a spoluautor článku Jorge Melendez (Universidade de São Paulo, Brazílie) vysvětluje: „Po desetiletí astronomové hledají hvězdy podobné Slunci, aby lépe pochopili život naší hvězdy. Od prvního úspěchu v roce 1997 se však takových hvězd podařilo najít jen velmi málo. Nedávno jsme pomocí dalekohledu VLT pořídili výjimečně kvalitní spektra těchto hvězd. Můžeme prozkoumat dvojníky Slunce s mimořádnou přesností a určit, v čem je naše Slunce výjimečné“.

Podařilo se ukázat, že hvězda HIP 102152 v souhvězdí Kozoroha je dosud nejstarším známým dvojníkem Slunce. Její věk se odhaduje na 8,2 miliardy let, což je ve srovnání se Sluncem téměř dvojnásobek. Rovněž se potvrdilo, že 18 Scorpii je se stářím kolem 2,9 miliardy let podstatně mladším dvojníkem Slunce.

Studiem hvězdy HIP 102152 mohou vědci odhalit, co se stane se Sluncem, až dospěje do této vývojové fáze. A jeden významný objev se jim podařil již nyní. „Jednou z důležitých otázek, na kterou jsme se chtěli zaměřit, bylo, zda je složení našeho Slunce typické,“ říká Melendez. „Přesněji, proč má Slunce tak neobvykle nízký obsah lithia?“ 

Lithium je třetí prvek periodické tabulky a vznikal již při velkém třesku společně s vodíkem a héliem. Astronomové se však již léta zabývají otázkou, proč některé hvězdy mají zdánlivě vyšší obsah lithia, než jiné. A nedávným pozorováním hvězdy HIP 102152 učinili významný krok k vyřešení této záhady. Poprvé se tak podařilo jasně prokázat, že starší dvojníci našeho Slunce skutečně obsahují méně lithia než Slunce nebo ještě mladší podobné hvězdy.

Poslední zápletkou příběhu hvězdy HIP 102152 je její chemické složení, které je sice podobné Slunci, ale neobvyklé u ostatních hvězd tohoto typu. U obou stálic lze pozorovat deficit prvků, které se vyskytují v meteoritech či na planetách. Jedná se o jasnou známku toho, že kolem HIP 102152 by mohly obíhat kamenné exoplanety.

(Podle zdroje upravil J. Srba)

 

PROJEKTY

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Krajská hvězdárna v Žilině pořádají ve dnech 4. až 6. října 2013

1. ČESKO-SLOVENSKÉ SETKÁNÍ POZOROVATELŮ SLUNCE.

Seminář se koná v rámci projektu Se Sluncem společně; cílem je obnovení tradice společných setkání pozorovatelů Slunce z obou stran hranice.

Projekt je spolufinancován z Fondu Mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Podrobnější informace včetně programu jsou k dispozici na https://www.astrovm.cz.

 

 *******

Připravujeme:

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Krajská hvězdárna v Žilině pořádají ve dnech 1. až 3. listopadu 2013 astronomickou akci s názvem

TEMATICKÉ SOUSTŘEDĚNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ I

Akce je určena především studentům a zájemcům o astronomii a praktickou činnost. Astronomické soustředění s praktickou činností a zajímavým programem je součástí projektu Brána do vesmíru.

Jedná se o nový projekt rozvoje přeshraničních vztahů a spolupráce mezi hvězdárnami, které působí jako specifické vzdělávací a kulturní instituce se zaměřením na přírodní vědy, techniku apod.

Projekt je spolufinancován z Fondu Mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013.

Základní informace o projektu Brána do vesmíru najdete na samostatných internetových stránkách http://www.branadovesmiru.eu.

 

 *******

 

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Krajská hvězdárna v Žilině pořádají ve dnech 8. až 10. listopadu 2013 vzdělávací workshop

SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ III

Náplň workshopu bude na rozdíl od jiných akcí již zaměřena výhradně na digitální prostředky pro pozorování, kalibraci a zpracování dat včetně jejich interpretace. V případě příznivého počasí si každý z účastníků samostatně pořídí sadu digitálních snímků aktivních oblastí na Slunci, případně protuberancí (dle vlastní preference), a ty bude pod vedením odborných lektorů zpracovávat.

Projekt je spolufinancován z Fondu Mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013.

Podrobnější informace o programu vzdělávacího workshopu najdete na internetových stránkách https://www.astrovm.cz.


 

Různé

Světový kosmický týden

V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění OSN „Světový kosmický týden“ (World Space Week) na 4. až 10. října jako základní připomenutí dvou významných mezníků lidské expanze do kosmického prostoru: 4. 10. 1957 odstartoval Sputnik 1, první umělá družice Země vyslaná člověkem do vesmíru; 10. 10. 1967 vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o „Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších nebeských těles“.

Do akce se pravidelně zapojuje také Hvězdárna Valašské Meziříčí, která pro letošní rok připravila v rámci SKT mimořádnou přednášku (viz rubrika „PŘEDNÁŠKY“).

 

 ******

Konec letního času

Letní čas skončí v neděli 27. října 2013, kdy se ve 3:00 SELČ (středoevropského letního času) posunou hodiny na 2:00 SEČ (středoevropského času), tedy o jednu hodinu zpět. Noc tak bude právě o jednu hodinu delší.

 

  

AKTUALITY

  • Dne 6. 9. 2013 byla k Měsíci vypuštěna sonda NASA s názvem Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer (LADEE), jejíž úkolem bude získat detailní informace o struktuře a složení velmi řídké atmosféry. 
  • Dne 25. 8. 2013 uplynulo 10 let od vypuštění družice NASA s názvem Space Spitzer Observatory, která je určena k výzkumu vesmíru v oboru infračerveného záření. V omezeném režimu stále ještě funguje.

  


Programový zpravodaj Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvkové organizace Zlínského kraje a Valašské astronomické společnosti
Vydává Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax: 571 611 928
E-mail:
info@astrovm.cz                        URL: www.astrovm.cz
K tisku připravuje František Martinek, e-mail: fmartinek@astrovm.cz
Sazba: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Tisk: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje