Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Učitelé a astronomové se přesvědčili, že i fyziku a mechaniku lze vyučovat jednoduše a zábavně.
Bohatší o nové poznatky, zkušenosti a nápady, jak dětem podat výklad názorněji a zábavněji, odjíždělo přes 20 českých a slovenských učitelů a pracovníků hvězdáren z právě skončeného dvoudenního semináře, který pro ně ve Starých Hamrech na Frýdecko-Místecku uspořádaly hvězdárny ve Valašském Meziříčí a Žilině.
„Cílem bylo vymyslet, didakticky připravit a ověřit nové vzdělávací programy zaměřené na výuku fyziky v základních a na hravou mechaniku v mateřských školách,“ objasnil ředitel valašskomeziříčské hvězdárny Libor Lenža. S kolegy předvedl množství běžně proveditelných, přitom často efektních ukázek a pokusů z robotiky, programování, mechaniky kapalin, optiky a dalších oborů. Páteční ideální viditelnost účastníci semináře využili rovněž k astronomickému pozorování pomocí dalekohledů.
Pro Marcelu Holubcovou bylo inspirující například využití mobilního telefonu a bonbónů marshmallows – ve vyučování běžně zakázaných – k pokusům s vakuem. „Fyzika je teoretická věda, a každý pokus z každodenní praxe pomůže žákům snáze ji pochopit. Některé děti to může nadchnout tak, že se tomuto oboru budou věnovat i při dalším studiu. To je v současné době, kdy přírodní vědy nejsou příliš populární, velmi důležité,“ míní učitelka fyziky z valašskomeziříčské Základní školy Vyhlídka.
Učitel Michal Stonavský z téže školy upřel pozornost k robotice, které se s dětmi věnuje v zájmovém kroužku. I pro něj byl seminář objevný a užitečný, protože také on musí stále hledat nové možnosti, jak žáky zaujmout. „Vyrůstají u počítačových her, které mají jako formu odpočinku. Hlavní je pro ně obsah, o jejich fungování většinou nemají ponětí,“ líčí své zkušenosti. „Když jsme jim ale ukázali, jak roboty naprogramovat a co všechno s nimi lze dělat, začalo je to zajímat,“ dodává pedagog.
Malý zájem o přírodní vědy se projevuje i nedostatkem učitelů fyziky. Radka Macháňová ji v Základní škole Loučka vyučuje, i když má aprobaci z matematiky. „Ze semináře bych mohla využít jednodušší pokusy. Vím, že takhle to děti baví, tak proč jim výuku nezpříjemnit,“ uvažuje učitelka.
Pořadatele potěšila aktivní účast učitelů, například při programování robotů. „Připravujeme pro ně další vzdělávací projekt, tentokrát zaměřený mimo jiné na biotechnologie a neživou přírodu,“ prozradil ředitel naší hvězdárny Libor Lenža.
Seminář byl součástí česko-slovenského projektu přeshraniční spolupráce s názvem Společné motivační vzdělávání pro mladé, financovaného z Fondu malých projektů Evropské unie.
autor: Josef Beneš