Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
Už dlouho nebylo ve Valašském Meziříčí tak mrazivo, jako dnes ráno.
Hodnotu -18,2 °C zaznamenala v pondělí ráno stanice Českého hydrometeorologického ústavu v areálu naší hvězdárny. Při zemi byl mráz ještě třeskutější – v neděli večer dosáhl -23,4 °C.
„Jsou to nejnižší teploty za posledních deset let. Například loni byl nejchladnějším dnem 2. prosinec, kdy jsme naměřili -7,5 °C,“ konstatuje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený. Do absolutního rekordu má ale současný mráz stále daleko, neboť 7. ledna 1985 se rtuť teploměru v areálu hvězdárny zastavila na -26,6 °C.
Na ročním maximu je i sněhová pokrývka. „Zaznamenali jsme 15 centimetrů. Loni 19. ledna, kdy napadlo nejvíce sněhu za celý rok, to bylo jen 6 centimetrů,“ doplňuje Zelený s tím, že zdaleka nejvíce – 79 centimetrů – zde naměřili 13. února 2006.
Současně s výškou pokrývky dnes proběhlo také měření její vodní hodnoty, jehož cílem bylo stanovit obsah vody ve sněhu. „Provádíme ho vždy v pondělí, pokud je sněhová pokrývka vyšší než 4 centimetry,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny. Nynějších 15 centimetrů sněhu se táním proměnilo na 8,3 milimetru vody, přičemž v průměru by to mělo být 15 milimetrů. „Odpovídá to nadýchanému prašanu,“ uzavírá Zelený.
autor: Josef Beneš