Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Pět „kosmických“ raket poslední červnovou sobotu vzlétlo k nebi ze zahrady naší hvězdárny. Z přinesených plastových lahví a lepenky je vyrobili rodiče se svými dětmi, které sem přilákal pořad nazvaný Cesta ke hvězdám nebo alespoň na oběžnou dráhu. Dříve než se pustili do práce, poslechli si vyprávění o historii kosmických letů, o stavbě a pohonu raket a také o zvířecích i lidských průkopnících dobývaní vesmíru.
Vrcholem programu bylo vypouštění raket ze speciální rampy. „Přidáním vody do trupu a natlakováním vzduchu z ruční pumpy jsme raketu připravili ke vzletu. Potom už stačilo uvolnit závlačku, s jejíž pomocí lze dálkově řídit okamžik startu,“ objasnil průběh pokusu autor pořadu a pracovník hvězdárny Tomáš Pečiva.
Vodní rakety létaly i několik desítek metrů vysoko a navzdory tvrdému přistání byly většinou schopny opakovaných startů. Některé měly na palubě i posádku, například mravence nebo prázdnou hlemýždí ulitu. „Pokus dopadl dobře. Raketa úspěšně odstartovala a letěla vysoko, jen mravenčímu kosmonautovi se zatím moc nedaří,“ informoval Pavel Janík z Rožnova pod Radhoštěm, jenž raketu postavil se svými dětmi Pavlínou a Cyrilem. Vypouštění raket bylo nejpoutavějším zážitkem také pro Sofii Bradáčovou. „Bylo to zábavné. Líbilo se mi, jak vysoko létají,“ usmívala se šestiletá dívka z Valašského Meziříčí.
autor: Josef Beneš
Cesta ke hvezdam 1 Příprava vodní rakety ke startu. |
12345 | Následující »» |