V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
S krátkými přestávkami už téměř rok se mladí členové astronomického kroužku při naší hvězdárně setkávají výhradně virtuálně.
Schůzku mívají každou středu ve čtyři odpoledne. Pokaždé se připojí nejméně čtyři členové. „Moc mi to nevyhovuje. Raději bych se s ostatními potkával osobně,“ přiznává jedenáctiletý Cyril Janík z Rožnova pod Radhoštěm, jenž se těší, až zase bude moci chodit do školy i do hvězdárny. Na on-line schůzkách má nejraději ukázky pokusů. „Jsou zajímavé, ale zatím jsem je doma nevyzkoušel,“ dodává.
Náročné je to i pro vedoucího kroužku. A nejen proto, že celou on-line schůzku je nucen dívat se jen do monitoru, případně předvádět pokusy na kameru. „Není to ono. Osobní kontakt nám citelně chybí. Nevidím bezprostřední odezvy dětí a nemohu na ně reagovat,“ stýská si Radek Kraus.
Nové situaci musel přizpůsobit svou přípravu a výklad, neboť metody výuky se výrazně zúžily. „U tabule je více možností, jak tvořit a děti zaujmout. Kromě toho nelze využít množství astronomické techniky, s níž by se děti mohly naučit pracovat,“ srovnává odborný pracovník hvězdárny.
Pozornost, na níž začíná být patrná přesycenost vitruálním světem, se u mladých posluchačů snaží udržet změnou témat a důrazem na praktickou činnost. „Ubrali jsme teorii ze sférické astronomie a přidali pokusy, které si doma mohou sami vyzkoušet. Třeba experimenty zaměřené na hustotu látek, svět enzymů a škrobů, lom světla nebo vzlínání vody. Před časem jsem dětem na ukázku zhotovil malé Foucaultovo kyvadlo,“ vyjmenovává Kraus.
autor: Josef Beneš
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí