Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
Kurz začal v sobotu v 10h, kdy jsme si během dopoledne popsali souřadnice užívané v astronavigaci (azimut, výška nad obzorem, zeměpisná šířka a délka, GHA a Deklinace objektu) a vysvětlili si princip sextantu a práce s ním, naučili se odečítat hodnoty ze stupnice a nonia sextantu a naučili se sextant zkalibrovat. Popsali jsme si (zatím jen teoreticky) jak probíhá měření výšek objektů pomocí sextantu v praxi, a to jak nad mořským horizontem, tak pomocí umělého horizontu na pevnině.
Zdůraznila se otázka přesného měření času, který je pro určování polohy stejně tak důležitý, jako přesné měření výšek.
Dále jsme si popsali všechny vlivy, o které je třeba měřené výšky opravit - dip (depresi horizontu), refrakci, semidiameter (úhlový poloměr Slunce nebo Měsíce) a paralaxu. Ukázali jsme si, kde lze tyto opravy nalézt v Námořním almanachu.
Po obědě pokračoval výklad použití Námořního almanachu, kdy jsme se naučili vyhledávat v něm GHA a deklinaci Slunce pro libovolný datum a čas v daném roce. Pak následoval výklad první z metod, pomocí nichž se z měření výšky objektu (Slunce) určuje poloha - metoda kulminace (nebo také metoda pravého poledne). Po teoretickém výkladu si absolventi vyzkoušeli zpracovat dva příklady na použití této metody v praxi - první pod vedením lektora, druhý již samostatně. V pauze mezi příklady jsme také vyzkoušeli měření výšek sextantem v praxi, bohužel kvůli zatažené obloze nám musela stačit anténa na protější kopuli hvězdárny, která posloužila jako umělý objekt na obloze.
V neděli dopoledne si absolveni vyzkoušeli spočítat sami ještě jeden příklad na kulminaci, a poté jsme pokračovali výklad druhé z metod na určení polohy - metody Interceptu. Zaměřili jsme se především na aplikaci této metody na měření výšek hvězd a ukázali si práci s tzv. "Leteckými tabulkami" (neboli Tabulky výšek a azimutů hvězd). Po výkladu opět následoval příklad - zpracování naměřených výšek tří hvězd a vykreslení tří pozičních linií do mapy, v jejichž průsečíku se nalezla výsledná poloha.
Závěrem kurzu jsme si ukázali, jak lze zpracovat získaná měření pomocí softwaru Navigator pro Windows.
Petr Scheirich
autor: Libor Lenža
Kurz astronavigace Pohled do přednáškového sálu Hvězdárny Valašské Meziříčí v průběhu kurzu astronavigace |
12345 | Následující »» |