V uplynulých dnes se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v kategoriích žáků 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Kurz začal v sobotu v 10h, kdy jsme si během dopoledne popsali souřadnice užívané v astronavigaci (azimut, výška nad obzorem, zeměpisná šířka a délka, GHA a Deklinace objektu) a vysvětlili si princip sextantu a práce s ním, naučili se odečítat hodnoty ze stupnice a nonia sextantu a naučili se sextant zkalibrovat. Popsali jsme si (zatím jen teoreticky) jak probíhá měření výšek objektů pomocí sextantu v praxi, a to jak nad mořským horizontem, tak pomocí umělého horizontu na pevnině.
Zdůraznila se otázka přesného měření času, který je pro určování polohy stejně tak důležitý, jako přesné měření výšek.
Dále jsme si popsali všechny vlivy, o které je třeba měřené výšky opravit - dip (depresi horizontu), refrakci, semidiameter (úhlový poloměr Slunce nebo Měsíce) a paralaxu. Ukázali jsme si, kde lze tyto opravy nalézt v Námořním almanachu.
Po obědě pokračoval výklad použití Námořního almanachu, kdy jsme se naučili vyhledávat v něm GHA a deklinaci Slunce pro libovolný datum a čas v daném roce. Pak následoval výklad první z metod, pomocí nichž se z měření výšky objektu (Slunce) určuje poloha - metoda kulminace (nebo také metoda pravého poledne). Po teoretickém výkladu si absolventi vyzkoušeli zpracovat dva příklady na použití této metody v praxi - první pod vedením lektora, druhý již samostatně. V pauze mezi příklady jsme také vyzkoušeli měření výšek sextantem v praxi, bohužel kvůli zatažené obloze nám musela stačit anténa na protější kopuli hvězdárny, která posloužila jako umělý objekt na obloze.
V neděli dopoledne si absolveni vyzkoušeli spočítat sami ještě jeden příklad na kulminaci, a poté jsme pokračovali výklad druhé z metod na určení polohy - metody Interceptu. Zaměřili jsme se především na aplikaci této metody na měření výšek hvězd a ukázali si práci s tzv. "Leteckými tabulkami" (neboli Tabulky výšek a azimutů hvězd). Po výkladu opět následoval příklad - zpracování naměřených výšek tří hvězd a vykreslení tří pozičních linií do mapy, v jejichž průsečíku se nalezla výsledná poloha.
Závěrem kurzu jsme si ukázali, jak lze zpracovat získaná měření pomocí softwaru Navigator pro Windows.
Petr Scheirich
autor: Libor Lenža