Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Vzácný matematicko-filozofický spis nebo návod na řízení kosmické rakety. I takové skvosty ukrývá hvězdárenská knihovna.
Okolo 8 tisíc knih a další stovky časopisů a sborníků obsahuje veřejná knihovna naší hvězdárny. „Netýkají se jen astronomie, ale také ostatních přírodních věd, dokonce i filozofie,“ ukazuje odborný pracovník a současně knihovník hvězdárny Radek Kraus na svazky, pečlivě srovnané za skleněnými dvířky.
Knihovna je tady od chvíle, kdy hvězdárna v roce 1955 zahájila provoz. „Vznikat začala už ve 30. letech, první svazky byly majetkem astronomické sekce zdejší Muzejní společnosti a později městského muzea,“ doplňuje Kraus. Knižní fond se rozšiřuje pomocí nákupů, přebíráním titulů od jiných knihoven i prostřednictvím darů. Ročně do něj přibudou desítky nových svazků, zejména vědeckých monografií.
„Nejcennější svazek, kterým je americké vydání Newtonova spisu Philosophiae Naturalis Principia Mathematica z 18. století, jsme získali od německého vzdělávacího spolku v Karlových Varech. Součástí fondu je i Knihovna Antonína Vítka, zesnulého propagátora kosmonautiky, který nám kromě jiných věnoval letové deníky astronautů i manuál k řízení kosmické rakety Sojuz-Apollo,“ vypráví odborný pracovník hvězdárny.
Knižní svazky i časopisy jsou přístupné široké veřejnosti, ale pouze prezenčně. „Návštěvníci si je mohou zapůjčit a prostudovat v naší badatelně. Domů si je odnést nemohou,“ upozorňuje Kraus. Ročně této možnosti využije několik desítek lidí, převážně amatérských astronomů a studentů. Největší zájem projevují o konstrukce raket a práci s dnes už nepoužívanými přístroji, například sextantem a oktantem.
Letos se hvězdárna zapojila do projektu Slováckého muzea v Uherském Hradišti, spočívajícího ve zřízení společné databáze knihoven paměťových institucí Zlínského kraje s názvem Tritius. „Lidé si na https://knihovny.zlkraj.cz/ mohou vyhledat a rezervovat titul, který chtějí prostudovat,“ popisuje odborný pracovník hvězdárny.
autor: Josef Beneš