Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Jaké bylo počasí ve Valašském Meziříčí v kterémkoliv měsíci od roku 1957? To se nyní zčásti, brzy již v úplnosti dozvědí návštěvníci webových stránek zdejší hvězdárny www.astrovm.cz po kliknutí na odkazy Odborná činnost a Meteorologie.
„S přibývajícími extrémními projevy počasí se lidé o jeho dlouhodobý vývoj stále více zajímají. Na našem webu si kromě aktuální povětrnostní situace mohou také osvěžit paměť a rozšířit vědomosti,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený, proč se pustil do zpracování přehledných grafů se stručnými komentáři.
Údaje pocházejí z meteostanice Českého hydrometeorologického ústavu, umístěné v areálu hvězdárny. Teplotu, vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek, výšku sněhové pokrývky a další veličiny tady začali měřit ve zmíněném roce 1957 – dva roky poté, co hvězdárna zahájila provoz.
Způsoby měření se neustále zdokonalují. Dříve bylo nutné ke stanici denně, za každého počasí docházet, ručně zapisovat zjištěná data, nastavovat přístroje, vyměňovat média a zjištěné údaje hlásit meteorologům v Ostravě telefonicky. Nyní vše zajišťují počítače připojené k internetu, jež odesílají data každých 10 minut. Lidské obsluhy není téměř zapotřebí. „Ne všechny údaje lze ale změřit přístroji. Nadále musíme sledovat a zaznamenávat oblačnost, déšť, výšku sněhu a další jevy, například mlhy, bouřky nebo ledovku,“ připomíná Zelený.
Historický přehled počasí od roku 1957 po současnost začala hvězdárna na svých stránkách zveřejňovat letos. „Zatím máme zpracováno prvních pět měsíců. Kompletní přehled bude hotov na počátku příštího roku, až doplníme údaje za letošní prosinec. Potom už budeme jen přidávat data z aktuálního období,“ říká odborný pracovník hvězdárny a dodává, že tyto informace jsou určeny laickému publiku, případně amatérským zájemcům o meteorologii. „Kdo by potřeboval oficiální údaje, měl by o ně požádat pobočku Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě,“ doporučuje Zelený.
Maximální teplota | 36,6 °C | 8. 8. 2013 a 9. 8. 2015 |
Minimální teplota | -26,6 °C | 7. 1. 1985 |
Maximální průměrná roční teplota | 10,2 °C | 2014 |
Minimální průměrná roční teplota | 6,6 °C | 1980 |
Maximální denní úhrn srážek | 159,4 mm | 6. 7. 1997 |
Maximum nového sněhu za 24 hodin | 40 cm | 29. 12. 2005 |
Maximální sněhová pokrývka | 79 cm | 13. 2. 2006 |
Maximální náraz větru | 19 m/s | 25. 12. 2003 |
Maximální sluneční svit | 326,3 hodiny | září 2003 |
Minimální sluneční svit | 0,7 hodiny | prosinec 1965 |
autor: Josef Beneš