Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Jaké bylo počasí ve Valašském Meziříčí v kterémkoliv měsíci od roku 1957? To se nyní zčásti, brzy již v úplnosti dozvědí návštěvníci webových stránek zdejší hvězdárny www.astrovm.cz po kliknutí na odkazy Odborná činnost a Meteorologie.
„S přibývajícími extrémními projevy počasí se lidé o jeho dlouhodobý vývoj stále více zajímají. Na našem webu si kromě aktuální povětrnostní situace mohou také osvěžit paměť a rozšířit vědomosti,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený, proč se pustil do zpracování přehledných grafů se stručnými komentáři.
Údaje pocházejí z meteostanice Českého hydrometeorologického ústavu, umístěné v areálu hvězdárny. Teplotu, vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek, výšku sněhové pokrývky a další veličiny tady začali měřit ve zmíněném roce 1957 – dva roky poté, co hvězdárna zahájila provoz.
Způsoby měření se neustále zdokonalují. Dříve bylo nutné ke stanici denně, za každého počasí docházet, ručně zapisovat zjištěná data, nastavovat přístroje, vyměňovat média a zjištěné údaje hlásit meteorologům v Ostravě telefonicky. Nyní vše zajišťují počítače připojené k internetu, jež odesílají data každých 10 minut. Lidské obsluhy není téměř zapotřebí. „Ne všechny údaje lze ale změřit přístroji. Nadále musíme sledovat a zaznamenávat oblačnost, déšť, výšku sněhu a další jevy, například mlhy, bouřky nebo ledovku,“ připomíná Zelený.
Historický přehled počasí od roku 1957 po současnost začala hvězdárna na svých stránkách zveřejňovat letos. „Zatím máme zpracováno prvních pět měsíců. Kompletní přehled bude hotov na počátku příštího roku, až doplníme údaje za letošní prosinec. Potom už budeme jen přidávat data z aktuálního období,“ říká odborný pracovník hvězdárny a dodává, že tyto informace jsou určeny laickému publiku, případně amatérským zájemcům o meteorologii. „Kdo by potřeboval oficiální údaje, měl by o ně požádat pobočku Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě,“ doporučuje Zelený.
Maximální teplota | 36,6 °C | 8. 8. 2013 a 9. 8. 2015 |
Minimální teplota | -26,6 °C | 7. 1. 1985 |
Maximální průměrná roční teplota | 10,2 °C | 2014 |
Minimální průměrná roční teplota | 6,6 °C | 1980 |
Maximální denní úhrn srážek | 159,4 mm | 6. 7. 1997 |
Maximum nového sněhu za 24 hodin | 40 cm | 29. 12. 2005 |
Maximální sněhová pokrývka | 79 cm | 13. 2. 2006 |
Maximální náraz větru | 19 m/s | 25. 12. 2003 |
Maximální sluneční svit | 326,3 hodiny | září 2003 |
Minimální sluneční svit | 0,7 hodiny | prosinec 1965 |
autor: Josef Beneš