29.07.2025
Mezinárodní tým astronomů oznámil, že pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) detekoval 17 složitých organických molekul (COM – complex organic molecules) v protoplanetárním disku obklopujícím vzdálenou hvězdu. Mezi tyto detekce patří i první pozorování ethylenglykolu (CH₂OH)₂ a glykolonitrilu (HOCH₂CN), o kterých se předpokládá, že jsou stavebními kameny aminokyselin a jejich prekurzorů. Zatímco tyto molekuly byly ve vesmíru detekovány již dříve, toto je poprvé, co je vědci zaregistrovali v disku kolem protohvězdy, kde se tvoří planety, což nabízí lákavá vodítka o původu života ve vesmíru.
28.07.2025
Spekulativní prvky nemusí být k vysvětlení vesmíru nutné. Tým výzkumníků vedený Raúlem Jiménezem, vědcem ICREA z Institutu kosmických věd (ICCUB) Barcelonské univerzity, a spolupracující s Univerzitou v Padově (Itálie), představil převratnou novou teorii o vzniku vesmíru. Jejich studie, publikovaná v časopise Physical Review Research, nabízí zásadní posun v tom, jak vědci chápou nejranější okamžiky po Velkém třesku. Na rozdíl od mnoha tradičních modelů se tento nový přístup vyhýbá spoléhání se na spekulativní nebo neprokázané předpoklady.
27.07.2025
Nová studie odhaluje, že na Marsu se mohou dočasně tvořit solné roztoky z tající námrazy během určitých sezónních období, což zpochybňuje dlouhodobé přesvědčení o suché planetě a otevírá nové možnosti při hledání života. Výzkum solanek naznačuje, že oblasti pokryté námrazou jsou nejslibnějšími kandidáty pro budoucí obyvatelnost Marsu a astrobiologický průzkum.
26.07.2025
Překvapivý objev v srdci Mléčné dráhy nutí vědce přehodnotit, jak vznikly masivní struktury zvané Fermiho bubliny. Vědci identifikovali husté kapsy studeného plynu skryté uvnitř rozsáhlých, intenzivně horkých mračen známých jako Fermiho bubliny, které se nacházejí uvnitř Mléčné dráhy. Tento objev je v rozporu se stávajícími teoriemi o tom, jak tyto bubliny vznikly, a naznačuje, že jsou mnohem mladší, než se dříve předpokládalo.
25.07.2025
Zdánlivě klidná hvězda právě prozradila jedno z nejlépe střežených tajemství vesmíru: v jejím prašném disku se formuje planeta – masivní plynný obr. Po léta se hvězda MP Mus ze souhvězdí Mouchy (Musca) jevila jako bezvýrazná – žádné planety, žádné mezery v disku. Když však vědci použili detailnější snímky z radioteleskopu ALMA a spárovali je s daty o hvězdných vibracích z observatoře Gaia, objevil se dramatický obraz: planeta možná až desetkrát větší než Jupiter, skrytá před očima astronomů. Jedná se o první případ, kdy byl takto skrytý svět detekován touto metodou, což naznačuje, že v discích kolem jiných mladých hvězd by mohlo čekat mnoho dalších rodících se planet.
23.07.2025
Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července a srpna 2024 proběhla výměna stávajících kamerových systémů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) za moderní CMOS kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším (FullHD) rozlišením. Expanze sítě do oblastí s velmi vysokou kvalitou pozorovacích podmínek na jižní polokouli pak byla dalším krokem, který zvýší kvalitu získaných dat a rovněž přispěje k výzkumu meteorické aktivity na jižní polokouli, který byl až donedávna prakticky opomíjen. Jižní spektroskopická observatoř Hvězdárny Valašské Meziříčí (SSOHVM) vznikla díky spolupráci mezi Hvězdárnou Valašské Meziříčí, Astronomickým ústavem AVČR (Skupina výzkumu exoplanet) a společností OBSTECH (El Sauce Observatory).
04.07.2025
V květnu a červnu je v činnosti pouze jeden poměrně silný meteorický roj - eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid nastává na počátku května, přičemž stejně jako u Orionid je typické několika vedlejšími maximy. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Radianty těchto slabých rojů se nacházejí převážně ve Střelci, Štíru a Hadonoši a vystupují tak v průběhu noci jen nízko nad obzor. Celkově ovšem bylo počasí během května a června méně příznivé, přesto se v květnu podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v červnu pak ve 27 nocích. Nižší počty meteorů jsou pak ovlivněny délkou noci a proměnlivým počasím v průběhu jednotlivých nocích.
02.07.2025
V květnu a červnu pokračoval program fotometrických měření jasnosti komet s využitím nově instalovaného robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Na rozdíl od předchozích měsíců bylo pozorování spíše zaměřeno na měření menšího množství komet s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. V měsících květnu a červnu bylo provedeno 116 fotometrických měření jasnosti celkem 14 různých komet.
03.06.2025
Fotometrie eruptivních hvězd patří mezi stěžejní pozorovací projekty probíhající na hvězdárně ve Valašském Meziříčí od roku 2015. Kromě vlastních projektů se také zapojujeme do mezinárodních kampaní, jejichž výsledky přináší postupné rozluštění záhad fungování eruptivních hvězd.
Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. se na nás obrátil s prosbou na pořízení fotometrie tří eruptivních hvězd - TIC 125421413, 98751019 a 347695698. V období 9. dubna až 7. května byly tyto hvězdy sledované také družicí TESS v rámci sektoru s pořadovým číslem 91. Cílem této kampaně je ze získaných dat spočítat teplotu erupce a finálně i určit celkovou energii erupce vyzářenou v kontinuu.
09.05.2025
V brzkých ranních hodinách 9. května 2025 (01:55:58 a 01:56:00 UT) byly ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zachyceny dva meteory, které se objevily s časovým odstupem pouhých dvou sekund. Oba meteory náležely k meteorickému roji Eta Aquarid. Tento typ události, kdy se více meteorů objeví ve velmi krátkém časovém intervalu a ze stejného roje, označujeme jako meteorický cluster (shluk). Jedná se o důležitý jev, který může naznačovat fragmentaci jednotlivých částic v atmosféře nebo na oběžné dráze, případně hustou strukturu v proudovém vlákně meteorického roje.
15.07.2025
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
02.07.2025
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
30.06.2025
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
19.05.2025
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
13.05.2025
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.