Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Unikátní dar dnes získala naše hvězdárna. Připomíná přistání člověka na Měsíci.
Tři různobarevné bavlněné šátky s nápisy a motivy amerických astronautů a přistávacího modulu představují upomínku na legendární let Apolla 11 z července 1969. „Přinesl je sem Vladimír Černý z Valašského Meziříčí se slovy, že je to rodinná památka, kterou by naším prostřednictvím rád uchoval pro další pokolení jako svědectví o této mimořádné události,“ říká odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Skromný dárce, jenž nestál o přílišnou publicitu a navíc měl naspěch, stačil alespoň sdělit, že šátky získal jeho otec v památném roce 1969 na americkém velvyslanectví v Praze. „Datum 21. července 1969 je na nich natištěno česky. Američané tedy počítali s tím, že svůj technologický úspěch budou propagovat i v tehdejším Československu,“ domnívá se Kraus.
Originální a nečekaný dar chtějí astronomové ukazovat návštěvníkům. „Šátky budou součástí naší expozice, patrně v historické dřevěné Ballnerově hvězdárně. Je tam minimum denního světla, takže látka jen tak nevybledne,“ uvažuje odborný pracovník hvězdárny.
Bavlněné šátky s potiskem na motivy mise Apollo 11 tady nejsou jedinou „americkou stopou“. „Už za minulého režimu tehdejší ředitel Bohumil Maleček navštěvoval americkou ambasádu a z tamní půjčovny filmů vozil dokumenty o kosmonautice,“ připomíná Kraus. „Dělal to ale velmi chytře, protože snímky nejprve promítal místním soudruhům, a když neměli námitek, pouštěl je i zájemcům z řad veřejnosti,“ popisuje.
Zatím poslední událostí, která naši hvězdárnu dokonce přímo spojovala s americkou kosmickou agenturou NASA, byla osobní návštěva astronauta Andrewa Feustela, od níž letos v létě uplyne 10 let.
autor: Josef Beneš