Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Učebna naší hvězdárny se proměnila na amatérské filmové studio.
Dlouhý stůl s učebními pomůckami, za ním lektor s titěrným mikrofonem na klopě, pro jistotu ještě diktafon zavěšený v drátěném oku pod stropem, pár stojanů se silnými reflektory a dva fotoaparáty přepnuté na kamerový režim. Klapku nahrazuje obyčejné tlesknutí rukama...
Pracovníci naší hvězdárny ve zdejší učebně připravují videa s ukázkami fyzikálních pokusy. Až budou hotová, poslouží ve školách v česko-slovenském příhraničí. „V rámci mezinárodního projektu Společné motivační vzdělávání pro mladé jsme pořídili pomůcky pro výuku elektromagnetismu, mechaniky tekutin, pokročilé robotiky, optiky a nově i moderních technologií a mechaniky pro děti z mateřských škol,“ připomíná odborná pracovnice hvězdárny Naďa Lenžová.
Než ale stačili programy s pomůckami v hodnotě 200 tisíc korun předvést dětem, zavřely se školy i hranice. „Požádali jsme proto Region Bílé Karpaty, který je administrátorem projektu, o jeho prodloužení s tím, že nejzajímavější pokusy žákům ukážeme prostřednictvím videí o délce 2 až 3 minuty. Bude to malá upoutávka, která by je měla přilákat k budoucí osobní návštěvě našich programů“ doplňuje Lenžová.
V improvizovaném studiu teď astronomové tráví hodiny pečlivým laděním detailů a neúnavným opakováním nepodařených scén. „Je to podobné, jako když jsem měl on-line přednášku o Apollu 13,“ svěřuje své pocity Petr Zelený, jenž předvádí elektrostatické pokusy s použitím van de Graafova generátoru. „Jen s tím rozdílem, že tehdy se jednalo o živý přenos a občasná přeřeknutí byla jeho součástí. Teď to s pomocí střihu bude bez nich, i když za cenu oprav. Pro neherce bez školeného hlasu je to i tak dost těžké,“ přiznává.
Na jeho kolegu Jiřího Srbu připadly role technika, kameramana, režiséra i účinkujícího. „Museli jsme připravit scénu i techniku a vymyslet postupy, jak experimenty ukázat divákům. To vše s běžně dostupnými prostředky. Byl to krok do neznáma, s videem jsme zatím moc nepracovali,“ připouští Srba.
Za hlavní úskalí pokládá jejich omezenou schopnost předvést pokusy na kameru a zpracovat natočený materiál do výsledného produktu. „Experimenty máme zažité ze živých vystoupení. Problém je dostat je na video, aby byly dobře vidět a slyšet. Stále hledáme způsob, jak prostor osvětlit, jaký zvolit záběr i druh mikrofonu, aby náležitě vynikly. Postupujeme systémem pokus–omyl,“ líčí astronom.
Obojího už byly desítky. Když už se zdálo, že je všechno v pořádku, zpětná kontrola odhalila chybu, kterou nikdo předtím nepostřehl. „Třeba když se do záběru nechtěně dostala hliníková kulička nabitá poblíž stojícím van de Graafovým generátorem,“ vzpomíná Zelený. Výsledek se přesto zvolna rýsuje. „Nebude to profesionální, ale koukatelné ano, i když dnešní studenti jsou zvyklí na jinou úroveň. Na druhou stranu při pohledu na videa putující kanálem YouTube to pro nás není nedosažitelná kvalita,“ je přesvědčen Srba.
autor: Josef Beneš
![]() |
Technika je nastavená, pokus může začít... |
12345 | Následující »» |