Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Nový záběr získaný teleskopem APEX (Atacama Pathfinder Experiment) v Chile zachycuje vlnící se filament kosmického prachu, který je přes 10 světelných let dlouhý. V některých místech ukrývá nově zrozené stálice, v jiných jsou hustá oblaka plynu na pokraji zhroucení, jež povede k tvorbě dalších hvězd. Jedná se o jednu z nejbližších oblastí hvězdotvorby vzhledem k Zemi. Částice kosmického prachu jsou zde tak chladné, že ke spatření jejich slabé záře je potřeba využít vlnových délek kolem 1 mm, právě takových, jaké detekuje kamera LABOCA na dalekohledu APEX.
Dalekohled ESO/VLT získal zatím nejdetailnější infračervené záběry ‚hvězdné porodnice‘ v mlhovině Carina. Zviditelnil tak mnohé dosud skryté struktury rozptýlené v této působivé nebeské krajině plynu, prachu a mladých hvězd. Tento snímek patří k nejpozoruhodnějším, jaké kdy VLT pořídil.
Nový snímek hvězdné porodnice NGC 3324 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Intenzivní ultrafialové záření několika mladých horkých hvězd nutí oblak plynu zářit pestrými barvami a doslova vyhloubilo obrovskou dutinu v okolním plynu a prachu.
Dalekohled ESO/VISTA, pracující na observatoři Paranal v Chile, pořídil nový záběr mlhoviny Helix. Obrázek získaný v oboru infračerveného záření zviditelňuje vlákna chladného plynu, která nelze ve viditelném světle pozorovat a odhaluje bohaté pozadí s hvězdami a galaxiemi.
Mezinárodní tým využívající dalekohled ESO/VLT (poušť Atacama, Chile), rentgenový kosmický dalekohled Chandra (Chandra X-ray Observatory, NASA) a přístroj ACT (Atacama Cosmology Telescope) zkoumal extrémně horkou, hmotnou galaktickou kupu – největší, jaká byla dosud ve vzdáleném vesmíru pozorována. Výsledky práce byly oznámeny 10. ledna 2012 na 219. setkání Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society, AAS) v Austinu v Texasu.
Nový snímek mlhoviny Omega, který pořídil dalekohled ESO/VLT, patří k nejostřejším záběrům tohoto objektu, jaký byl kdy pořízen z povrchu Země. Obrázek zachycuje rudě zbarvenou zaprášenou centrální část této slavné oblasti zrodu nových hvězd a odhaluje výjimečné detaily kosmické krajiny plné oblaků plynu, prachu a nově vzniklých hvězd.
Nedávno objevená kometa C/2011 W3 (Lovejoy) byla zachycena na úžasných snímcích a časosběrných videích pořízených z observatoře ESO Paranal v Chile. Kometa ozdobila jižní oblohu poté, co nečekane přežila blízké přiblížení ke Slunci.