Neobvyklá družice zachycená kamerami sítě CEMeNt

Jedním z algoritmů, díky kterým zaznamenávají kamery v síti CEMeNt (Central European Meteor Network) meteory, je detekce pohybu v zorném poli. Díky tomu je možné občas sledovat záznamy průletu rozličných živočichů, například z třídy ptáků a také samozřejmě z třídy hmyzu. Často bývají zaznamenány i průlety různých družic, na některých záznamech je v jednom okamžiku v zorném poli i více jak 10 umělých družic Země. Na konci roku 2024, v nocích mezi 25. 12. a 29. 12., byla ovšem zaznamenána velmi zvláštní družice, jejíž identifikace nebyla jednoduchá a která zaujala na první pohled velmi zvláštní dráhou.

V nocích mezi 25. 12. a 29. 12. 2024 zaznamenaly všechny kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) s orientací zorného pole v jižním směru nezvykle vysoký počet záznamů neznámé družice se zvláštní dráhou. Záznamy, jejichž množství během jediné noci běžně přesahovalo 200, byly registrovány na stanicích Maruška (SE a SW), Štípa SW, Valašské Meziříčí (SE a SW) a částečně také na stanicích Vsetín E, Pardubice SE a Ždánice E. Družice s nízkou úhlovou rychlostí (kolem 4,6E-04 °/s) poskytovala záblesky s frekvencí 11 s a v noci z 28. 12. na 29. 12. pak zaujala rovněž tím, že v ranních hodinách náhle začala měnit směr letu o více jak 90°.

Obr. 1: Skládaný snímek pohybu družice Türksat 2A v noci 26./27. 12. 2024 ze stanice Maruška SE. Pohyb družice je vyznačen červenou elipsou. Autor: Jakub Koukal	Obr. 2: Skládaný snímek pohybu družice Türksat 2A během noci 28./29. 12. 2024 ze stanice Maruška SW. Pohyb družice je vyznačen červenou elipsou, jasně viditelná je změna směru dráhy v ranních hodinách. Autor: Jakub Koukal

Obr. 3: Telekomunikační družice Türksat 2A. Zdroj: Uluslararası Telekomünikasyon Birliği’nin

Vzhledem k tomu, že dráha družice měla vysoký sklon a blížila se polární dráze, první potenciální skupinou byly ruské družice Molnija nebo Tundra. Tyto družice mají vysoce excentrickou dráhu s vysokým sklonem a apogeum jejich drah leží až nad geostacionární dráhou, což by mohlo vysvětlovat nízkou úhlovou rychlost. V uvedených dnech se ovšem nenacházela v jižním směru žádná z těchto družic a tak podezření padlo na družici Heinrich Hertz (H2Sat). Tato družice se nacházela na předpokládané pozici pouze v jedné noci z výše uvedených a navíc tato družice obíhá prakticky kolem rovníku Země. Nakonec byla družice identifikována s pomocí člena komunity LibreSpace (Eelke Visser). Záhadnou družicí je dnes již nefunkční telekomunikační družice Türksat 2A (NORAD 26666).

Obr. 4: Dráha družice Türksat 2A během noci 28./29. 12. 2024 nad povrchem Země. Zdroj: N2YO.com

Telekomunikační družice Türksat 2A byla vypuštěna 10. 1. 2001 z kosmodromu Kourou (rampa ELA-2) ve Francouzské Guyaně pomocí nosiče Ariane 4 (let 44P H10-3). Družice byla navržena k pokrytí Evropy, Turecka, centrální Asie včetně středního východu a Ruska. Její hmotnost je 3 530 kg a výkon 9,2 kW, družice byla vypuštěna na geostacionární dráhu. Družice byla uvedena do provozu 1. 2. 2001 a deaktivována byla 27. 9. 2016 a od té doby je uváděna na tzv. „hřbitovní“ dráhu. Touto drahou se rozumí dráha daleko od běžných provozních drah, čímž se snižuje pravděpodobnost kolizí s ostatními družicemi a také se snižuje riziko generování dalšího vesmírného odpadu. Výška geostacionární dráhy nad rovníkem je 35 786 km, družice Türksat 2A má v současné době apogeum ve výšce 36 421 km a perigeum ve výšce 36 344 km nad povrchem Země. Tímto je tedy vysvětlen nezvyklý pohyb družice a rovněž frekvence záblesků, neboť družice již není stabilizována a v podstatě nekoordinovaně rotuje. Navíc díky nezvyklému pohybu se jeví jako družice na polární dráze, i když reálný sklon dráhy družice vůči rovníku Země je pouze 7,7°.

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013.