Hvězdárna, jak ji neznáte (1990-1991)

30.11.2023

Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu. 

V polovině roku 1990 bylo již zřejmé, že společensko-ekonomické poměry se změní a nastane celková transformace společnosti. V tomto kontextu se měla proměnit i hvězdárna, ale nikdo nevěděl, jak tato proměna bude vypadat a co se ní a jejími lidmi stane.

První velkou změnou byl odchod Ing. Bohumila Malečka CSc. (1923-2008), který na hvězdárně působil jako ředitel od roku 1961. Další velkou změnou, která se odehrála v průběhu roku 1991 byla změna zřizovatele. Stávající Okresní národní výbory (ONV) byly transformovány na Okresní úřady (OÚ) a proběhla delimitace, která se dotkla i hvězdářů. Počátek a průběh těchto změn zamotal tehdejším hvězdářům hlavu natolik, že nová ředitelka hvězdárny RNDr. Marie Vykutilová CSc. se musela pokusit najít zcela nového zřizovatele. 

V listopadu 1990 se s dopisem obrátila na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s tím, že hvězdárna jako konzultační středisko pomaturitního studia astronomie, organizátor praktik pro studenty pedagogiky ostravské univerzity a organizátor seminářů pro učitele je vhodným partnerem pro nově se rodící univerzitou v Opavě s tím, že spolupráce je již předjednána na bázi kurzů pro učitele, přípravě bakalářského studia astronomie a výuce astronomie v rámci přípravy pedagogů fyziky. Tehdejší náměstek ministra školství prof. RNDr. Libor Pátý se k dané věci vyjádřil kladně, a dokonce uvedl v jaké organizační podobě by mohla hvězdárna v rámci univerzity působit. Zároveň zdůraznil, že to nebude možné realizovat v rámci rozpočtu nově vznikající univerzity. Ten by se musel navýšit o cca 800 000 Kčs, tedy o částku nutnou pro provoz hvězdárny v uvedeném roce.

Ředitelka hvězdárny svůj boj ale nevzdala a v polovině roku 1991 oslovila Ministerstvo kultury, konkrétně odbor osvěty. Předmětem jejího dopisu byla snaha o začlenění hvězdárny přímo pod ministerstvo kultury s tím, že by existovala jako účelové zařízení některé z vysokých škol. V tom samém čase oslovila znovu ministerstvo školství a místopředsedu vlády Ing. Antonína Baudyše CSc. (1946-2010). Dále pak Sdružení hvězdáren a planetárii, jako zájmovou organizaci, kde hledala podporu nejen pro sebe, ale i pro ostatní hvězdárny, které na území tehdejšího Československa působily. Tato její snaha zůstala bez zásadní odezvy, a tak se může z uvedeného zdát, že urputná snaha tehdejší ředitelky hvězdárny byla neúspěšná.

Ve skutečnosti tomu tak není, jejím primárním cílem bylo zabránit, aby při probíhající delimitaci se zakladatelem hvězdárny nestala obec, ale minimálně okresní úřad. Cituji: „Po zrušení okresních úřadů, možná i dříve, bychom se měli stát zařízením městských. Byla by to škoda, kdyby se naše činnost musela omezit jen na akce místního významu, a navíc asi těžko budou finance.“ Lze to interpretovat jako snahu zabránit situaci, že bude rozsah činnosti hvězdárny omezen. A nebyla nastoupena cesta procesu marginalizace a zániku. Sekundárním cílem bylo najít odpovídajícího partnera, který by pozvednul její význam a zajistil jí budoucnost.  

autor: Radek Kraus