Obloha na jaře

Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.

Jarní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době jarní rovnodennosti v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). V zimě tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, v na začátku léta pak krátce po setmění. Nebeská klenba v tomto období zdaleka není tak výrazná jako v zimě (pokud jde o počet jasných hvězd).

Mléčná dráha se nachází nízko nad severním obzorem (díváme se jakoby mimo rovinu naší galaxie), a na obloze chybí galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny. Naopak můžeme lépe pozorovat velmi vzdálené hvězdné ostrovy – cizí galaxie.

Na jarní obloze září známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) vysoko v nadhlavníku. Dominantními souhvězdími jsou Lev (Leo), Pastýř (Boo) a Panna (Vir). Nejjasnější stálice těchto souhvězdí Regulus, Arkturus a Spica tvoří takzvaný jarní trojúhelník. Spica a Regulus se nacházejí poblíž ekliptiky a v jejich blízkosti se mohou občas vyskytnout objekty sluneční soustavy – planety nebo Měsíc. Kromě již zmíněných souhvězdí naleznete nad jižním obzorem to nejdelší vůbec, které se táhne po obloze v délce přes 100° – jmenuje se Hydra (Hya). Další dlouhé souhvězdí je navinuto kolem severního pólu a jedná se o Draka (Dra).  

Nad východním obzorem se již objevují souhvězdí spíše patřící k létu Herkules (Her) a Lyra s nejjasnější hvězdou severní oblohy – Vegou.  Na západě a severozápadě naopak mizí dominanty zimy Blíženci a Vozka (Aur) s nepřehlédnutelnou hvězdou Capella jen o málo slabší než zmíněná Vega na druhé straně oblohy.

Zajímavé objekty viditelné pouhým okem 

• dvojhvězda Alcor-Mizar – druhá hvězda oje Velkého vozu, jasnější složka o jasnosti 2.4 mag a slabší 4.0 mag jsou od sebe na obloze vzdáleny 19', nachází se 78 světelných let od nás
• západně od Lva se nachází (na přesvětlené městské obloze poměrně nenápadné) souhvězdí Raka (Cnc), dominantou jeho střední části je nahuštění relativně slabých hvězd – otevřená hvězdokupa M 44 – Jesličky (chcete-li Praesepe)
• východně od Lva se nachází velmi nenápadné souhvězdí Vlasy Bereniky (Com) v němž naleznete velkou hvězdokupu Coma (Melotte 111), v dalekohledu ji však nehledejte, má průměr kolem 4°