Obloha na podzim

Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.

Podzimní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době podzimní rovnodennosti v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na konci léta tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, v zimě pak krátce po setmění. Nebeská klenba v tomto období zdaleka není tak výrazná jako v létě či zimě.

Mléčná dráha se sice táhle přes celou oblohu vysoko nad obzorem stočená oproti létu o 90°, díváme se však na její nejřidší části, ty zajímavější zapadají spolu s dominantami léta.

Na podzimní obloze chybí orientační útvary obdobné letnímu trojúhelníku, dominantním seskupením je souhvězdí Pegas (Peg) a jeho tělo, které tvoří nápadný obdélník, na něj vlevo navazuje Andromeda (And), a vedle ní nad východem Perseus (Per). Nejnápadnějším souhvězdím podzimu je Kasiopea (Cas), která má vysoko v nadhlavníku nezaměnitelný tvar „w“, nalevo od ní naleznete méně nápadné souhvězdí Kefea (Cep) ve tvaru domečku se střechou směřující k Polárce. Souhvězdí nad jihem jsou méně nápadná, nachází se zde Ryby (Psc), Vodnář (Aqr) a Velryba (Cet).

Mezi Velrybou a Andromedou pak naleznete malé souhvězdí tvořené jen několika hvězdami – Berana (Ari). Nad východním obzorem se již objevují souhvězdí typická pro zimu (Vozka, Býk, Blíženci a Orion) s velmi jasnými hvězdami.

Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) naleznete nízko nad severním obzorem.

Poměrně jasnou hvězdu můžete nalézt také velmi nízko nad jižním obzorem, je to Fomalhaut ze souhvězdí Jižní ryby, který má deklinaci -30°, což znamená, že maximálně vystoupí nad obzor v našich zeměpisných šířkách jen 10° vysoko.

Zajímavé objekty viditelné pouhým okem

• Velká galaxie M31 v Andromedě (And) je větší sestrou naší vlastní Galaxie. Je nejvzdálenějším objektem (přes 2 miliony světelných let), který lze i za průměrných podmínek pozorovat pouhým okem jako mlhavý obláček v severní části souhvězdí. Za dobrého počasí a temné noci v dalekohledu rozlišíte dokonce spirální strukturu tohoto objektu. Na fotografiích vynikne velikost galaxie, elipsa má polosu 3° (tedy šest úhlových průměrů Měsíce).
• Na druhou stranu od těla Andromedy směrem k Beranu se nachází nenápadné souhvězdí Trojúhelníku, a v něm galaxie M33. Za výborných podmínek, které se ve střední Evropě již prakticky nevyskytují, ja také pozorovatelná pouhým okem. Pokud jí vidíte, máte štěstí.
• Na hranici mezi souhvezdími Persea a Kasiopeje naleznete oblíbený objekt pozorovatelů a fotografů, dvojitou otevřenou hvězdokupu Ch a H Persei, která je nápadná jako mlhavý obláček i při pohledu pouhým okem.