Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

25.08.2020
Proměnné hvězdy pod drobnohledem

Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.

11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Obloha » Obloha v létě

Obloha v létě

Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.

Letní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době letního slunovratu v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na jaře tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, na podzim pak krátce po setmění.

Mléčná dráha se klene vysoko v hadhlavníku (díváme přímo do roviny naší galaxie), obloha je bohatá na galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny – země zaslíbená pro majitele dalekohledů. 

 

obloha v létě a základní ozientace na ní


Na letní obloze naleznete známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) nad západním obzorem. Dominantními souhvězdími jsou Labuť (Cyg), Lyra (Lyr) a Orel (Aql). Nejjasnější stálice těchto souhvězdí Deneb, Vega a Altair tvoří takzvaný letní trojúhelník. Kromě již zmíněných souhvězdí naleznete nad západním obzorem ještě jarnho Pastýře (Boo) a jasný Arkturus, nad jihem pak Hada (Ser) a Hadonoše (Oph), vysoko nad jihem nalevo od Lyry souhvězdí Herkula (Her) a Severní koruny (CrB), nad východem se již objevuje Pegas (Peg) a nad severovýchodem Andromeda a Cassiopea, klenoty podzimu. Úplně v nadhlavníku se vine Drak (Dra).

Zajímavé objekty viditelné pouhým okem 

  • Pozorujete-li noční temnou oblohu (mimo dosah pouličního osvětlení a dalšího civilizačního balastu) není nic působivějšího než mléčná dráha, pás difúzního světla táhnoucí se přes nebeskou klenbu, ve skutečnosti tvořený miliardami vzdálených hvězd Galaxie. Z našich zeměpisných šířek se však zdaleka nedíváme do jejího středu, ten se pro nás jen nízko nad jižním obzorem v souhvězdí Střelce. Navíc je stíněn oblaky mezihvězdného plynu, říká se, že pokud by tomu tak nebylo, zářil by asi jako Měsíc v úplňku. Máme však dobrý výhled na spirální ramena nad vašimi hlavami.
  • Hvězdný oblak v souhvězdí Štítu (Sct) je nápadné zhuštění v Mléčné dráze, které naleznete nad jižním obzorem pod souhvězdím Orla (Aql).
  • Kulová hvězdokupa M 13 v Herkulovi (Her) – kulové hvězdokupy patří k nejstarším částem galaxií obecně, obsahují ty nejstarší hvězdy, které astronomové znají. Jedná se o skupiny až milionů hvězd, které tvoří kulově symetrický útvar – hvězdokupu. M13 je součástí naší Galaxie, jako celek obíhá kolem jejího středu podobně jako planety kolem Slunce. Vzhledem k velké vzdálenosti těchto objektů (řádově 10 000 světelných let) je na obloze vidíme malé a kompaktní – pouhým okem připomínají hvězdy, již malým dalekohledem odlišíte, že se ve skutečnosti jedná o mlhavou skvrnu, středně velký dalekohled již rozliší jednotlivé stálice hvězdokupy a pohled velkým dalekohledem je prý jeden z nejlepších pozorovatelských zážitků vůbec.

   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje