Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.
Zimní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době zimního slunovratu v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na podzim tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, na jaře pak krátce po setmění. Nebeská klenba je v tomto období zdaleka nejrozmanitější a nejvýraznější, obsahuje velké množství jasných hvězd a dlouhé zimní noci nám dávají dostatek příležitostí si je prohlédnout.
Mléčná dráha se klene přes celou oblohu (podobně jako v létě se díváme do roviny naší galaxie), zimní obloha je bohatá na galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny.
Na jarní obloze září známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) nad východním obzorem. Dominantním souhvězdím je Orion (Ori) asi nejkrásnější seskupení oblohy vůbec. Je tvořeno 7 jasnými hvězdami, nejjasnější označují levé rameno (žlutooranžová Betelgeuse) a pravou nohu (modrobílý Rigel) bájného bojovníka, nápadný je též takzvaný Orionův pás, centrální část souhvězdí složená ze tří stejně jasných hvězd v řadě.
Vpravo nad Orionem naleznete Býka (Tau) s nápadně červeným okem – hvězdou Aldebaran, nalevo pak souhvězdí Blíženců (Gem), s další dvojicí jasných stálic – Pollux a Castor. Ještě výše, téměř v nadhlavníku, naleznete Vozku (Aur) a nejjasnější hvězdu tohoto souhvězdí Capellu. Nalevo od Orionu se nacházejí jeho průvodci, souhvězdí Malého psa (CMi) a jižněji Velkého psa (CMa), společně ženou Zajíce (Lep) pod Orionem. Oba psi jsou opět ozdobeni jasnými stálicemi – malý Procyonem a velký Siriem, nejjasnější hvězdou oblohy; Zajíc se snaží být nenápadný nízko nad obzorem. Sedm jasných stálic – Sirius, Rigel, Aldebaran, Capella, Castor, Pollux a Procyon tvoří takzvaný zimní mnohoúhelník.
Nad východním obzorem se již objevují souhvězdí patřící k jaru, především Lev. Další souhvězdí severní oblohy jsou poměrně nenápadná, například v nadhlavníku směrem k polárce nalezneta Žirafu (Cam).