Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Start nosné rakety Sojuz se stejnojmennou pilotovanou kosmickou lodí ke stanici ISS.
Obsah Programového letáčku:
Středa 8. října v 18:00 hodin
NEZNÁMÁ SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Ze zjednodušeného pohledu máme tendenci hodnotit Sluneční soustavu jako „známý domov“ složený ze Slunce a osmi planet. To však není vše. Studium objektů, jako jsou planetky a komety či porozumění velkorozměrové struktuře Sluneční soustavy, to je úkol pro kosmické mise budoucnosti.
Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.
Přednáší Jiří Srba, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.
* * *
Čtvrtek 9. října v 18:00 hodin
PHOENIX – VÝZKUM MARSU POKRAČUJE
Kosmická sonda PHOENIX přistála v polárních oblastech planety Mars. Vědecké přístroje se zaměřily na potvrzení přítomnosti vody a hledání sloučenin, umožňujících existenci života. Meteorologická stanice sondy hlásí: zima se blíží. K Marsu se připravují dokonalejší sondy s cílem hledání života.
Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.
Přednáší František Martinek, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.
* * *
Pátek 17. října ve 20:00 hodin
NA HŘBETĚ KONĚ ZA GEOLOGICKÝMI KRÁSAMI MONGOLIE
Cestopisná přednáška pro veřejnost, která je součástí mezinárodního semináře PLANETA ZEMĚ - dnes a zítra.
Přednáší Mgr. Jan Valenta, PhD., odborný pracovník Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.
Astronomická pozorování pro veřejnost: PONDĚLÍ - ÚTERÝ - STŘEDA - ČTVRTEK - PÁTEK (kromě úterý 28. října) v 19:00 hodin (od 27. října v 18:00 hodin).
Program pozorování:
Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro všechny typy škol programy doplňující učební osnovy. Termín návštěvy hvězdárny a požadovaný program je nutno dohodnout předem.
Máte-li zájem, můžete se podrobně seznámit s nabídkou doplňkové výuky.
Členové astronomických kroužků se budou scházet v dohodnutých termínech jednou týdně na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
V sobotu 29. listopadu 2008 od 13:00 hodin se uskuteční v rámci semináře „Kosmonautika a raketová technika“ VII. sněm Valašské astronomické společnosti. Program sněmu obdrželi členové VAS v příloze tohoto letáčku.
(P. Kubala)
Ve dnech 17. až 19. října 2008 se uskuteční na Hvězdárně Valašské Meziříčí seminář s názvem
pořádaný v rámci Mezinárodního roku planety Země 2008. Populárně-naučný seminář je připravován ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR a s Českou astronomickou společností. Je určen široké veřejnosti, pracovníkům hvězdáren, členům astronomických kroužků, pedagogickým pracovníkům a všem dalším zájemcům o přírodu. Podrobný program a další informace najdete na webu hvězdárny.
Ano, je tomu skutečně tak. Slunce je v posledním více než roce nebývale klidným tělesem. Vzhledem ke známé pravidelnosti by tomu mělo být jinak. Máme na mysli pravidelnost, na kterou jsou zvyklí především astronomové, kteří se pozorováním naší nejbližší hvězdy zabývají dlouhodobě.
Slunce totiž z doložených zdrojů za několik tisíciletí prochází poměrně pravidelným jedenáctiletým cyklem. Zmíněný cyklus se na první pohled projevuje nejvíce počtem a polohou slunečních skvrn. V maximu se jich na slunečním disku nachází velké množství ve dvou tzv. královských pásech, jen několik stupňů na sever i na jih od rovníku. Naopak v období minima se vyskytují časové úseky, kdy se na Slunci neobjeví byť jediná skvrna po dobu delší jak 100 dní. Dokazují to i dvě připojené fotografie Slunce, pořízené již téměř 13 let fungující sluneční observatoří SOHO. První je z března 2001, druhý z počátku září letošního roku. V současnosti se tedy Slunce nachází právě v minimu, které se ovšem oproti všem předpokladům astronomů poněkud protáhlo a zatím marně čekáme na nějakou výraznější aktivitu.
Dlouhé období slunečního minima tak zavdává příležitost k nejrůznějším spekulacím, zda-li je s naším Sluncem vše v pořádku a zda máme mít o osud naší životadárné hvězdy obavy. Případně, nenastalo-li nějaké další Maunderovo či Spörerovo minimum. Jiné zdroje hodnotí toto období ryze statisticky, přičemž z jejich závěrů vyplývá, že zatím nejde o nic jiného, než o běžnou statistickou odchylku, kterých se i v minulosti vyskytlo hned několik.
Nakonec nezbývá, než si počkat, čím nás Slunce překvapí, případně nepřekvapí. I na Hvězdárně Valašské Meziříčí budeme při našich denních přehledových pozorováních Slunce čekat, co se bude dít dál.
(T. Pečiva)
Evropská sonda Rosetta předala na Zemi první snímky planetky (2867) Steins. „Planetka vypadá jako nebeský diamant,“ říká Uwe Keller, vědecký pracovník týmu pro kameru OSIRIS na palubě sondy.
Na fotografiích planetky je vidět několik malých kráterů a dva velké, z nichž jeden má průměr 2 km a je „usazen“ v horní části tělesa. Vysoký počet kráterů na malém objektu a výskyt velkých kráterů naznačuje, že planetka musí být relativně velmi stará.
Rita Schulz, vědecká pracovnice projektu Rosetta, upozorňuje: „Na fotografiích je vidět řetězec impaktních kráterů, které nutně musely vzniknout dopady menších těles při rotaci planetky. Toto bombardování mohlo být způsobeno proudem meteoroidů či úlomků jiné rozbité planetky.“ Pozorovaný řetězec se skládá ze 7 kráterů.
K určení stáří planetky bylo provedeno sčítání kráterů na jejím povrchu (čím více kráterů, tím je povrch planetky starší). Doposud bylo napočítáno 23 kráterů různých průměrů (větší než 200 m).
Rosetta prolétla kolem planetky Steins 5. září 2008 rychlostí 8,6 km/s ve vzdálenosti zhruba 800 km od jejího povrchu. Planetka Steins má nepravidelný tvar o rozměrech 5,9 x 4,0 km.
(Podle zdroje upravil F. Martinek)
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění OSN „Světový kosmický týden“ (World Space Week – 4. až 10. října) jako základní připomenutí dvou významných mezníků lidské expanze do kosmického prostoru: 4. 10. 1957 odstartoval Sputnik 1, první umělá družice Země vyslaná člověkem do vesmíru, 10. 10. 1967 vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o „Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších nebeských těles“.
Tématem letošního Světového kosmického týdne je „Výzkum vesmíru“ (Exploring the Universe).
Do akce se pravidelně zapojuje také Hvězdárna Valašské Meziříčí, která se propagaci kosmonautiky věnuje prakticky od svého založení. Pro letošní Světový kosmický týden hvězdárna připravila dvě přednášky (viz rubrika „PŘEDNÁŠKY“).
Letní čas skončí v neděli 26. října 2008, kdy se ve 3:00 SELČ (středoevropského letního času) posunou hodiny na 2:00 SEČ (středoevropského času), tedy o jednu hodinu zpět. Noc tak bude o jednu hodinu delší.
Programový zpravodaj Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvkové organizace Zlínského kraje a Valašské astronomické společnosti
Vydává Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax: 571 611 928
E-mail: info@astrovm.cz URL: www.astrovm.cz
K tisku připravuje František Martinek, e-mail: fmartinek@astrovm.cz
Sazba: Jakub Mráček, e-mail: jmracek@astrovm.cz. Tisk: NWT Computer, s. r. o