Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.02.2023
Astronomická olympiáda

Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout  např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.

01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Program » Programový letáček » Listopad 2009

Listopad 2009

Mezinárodní kosmická stanice ISS 

Mezinárodní kosmická stanice ISS

(snímek byl pořízen v červenci 2009)

 

 Obsah programového letáčku: 

  

Přednášky

Středa 18. listopadu v 18:00 hodin

MUŽ SE ZLATÝM NOSEM

Vydejte se s námi do doby, kdy planety byly bludnými hvězdami, komety vznikaly ze zemských výparů, hvězdy byly uvězněny na křišťálové sféře a dalekohledy byly pouze kratochvilnou hračkou bohatých měšťanů. V té době žil a tvořil Tycho Brahe de Knudstrup (1546-1601) – astrolog, astronom, alchymista, stavitel hvězdáren, konstruktér úhloměrných přístrojů, dvořan Rudolfa II. a majitel „zlatého“ nosu.

Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.

Přednáší Bc. Radek Kraus, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

  

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování pro veřejnost: PONDĚLÍ - ÚTERÝ - STŘEDA - ČTVRTEK - PÁTEK (kromě úterý 17. listopadu) v 18:00 hodin.

Program pozorování:

  • Měsíc – na začátku a koncem listopadu
  • Jupiter – po celý měsíc
  • Hvězdy a vícenásobné hvězdné systémy – po celý měsíc
  • Hvězdokupy, mlhoviny, galaxie – neruší-li příliš svým svitem Měsíc

   

Doplňková výuky pro školy

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro všechny typy škol programy doplňující učební osnovy. Termín návštěvy hvězdárny a požadovaný program je nutno dohodnout předem.
Máte-li zájem, můžete se podrobně seznámit s nabídkou doplňkové výuky.  

 

Zájmové astronomické kroužky

Astronomický kroužek pro žáky 5. a 6. tříd ZŠ se schází každý čtvrtek v 17:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

 

SEMINÁŘE - PRAKTIKA

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností (VAS) a Kosmo Klubem pořádá ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 seminář na téma

KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA.

Podrobnější informace o programu jsou uvedeny na samostatné příloze nebo je najdete na naší internetové adrese www.astrovm.cz.

Prezence účastníků se uskuteční v pátek 27. listopadu v době od 16:00 do 16:30 hodin.

Konferenční poplatek činí 100,- Kč (členové VAS a Kosmo Klubu zaplatí 40,- Kč). Každý účastník obdrží sylaby se stručným obsahem přednášek. Vstupné na dopolední či odpolední blok přednášek bude 30,- Kč (dospělí) a 20,- Kč (mládež).

Upozornění:
Prosíme zájemce, kteří požadují nocleh ve hvězdárenské ubytovně (tzv. „Škvorníku“), aby se přihlásili nejpozději 20. listopadu 2009 telefonicky či e-mailem (dbehalova@astrovm.cz) – omezená kapacita míst. Požadujete-li jiné ubytování, objednávejte individuálně. Přehled možností najdete na https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/cestovni-ruch/sluzby-pro-turisty.html.

 

Zprávy a zajímavosti

Trpasličí planeta Haumea

Tmavá červeně zbarvená oblast, která byla objevena na povrchu trpasličí planety Haumea, je bohatší na minerály a organické látky, než okolní ledem pokrytý povrch. Červená skvrna byla objevena na základě měření změn jasnosti během rotace trpasličí planety.

Pravděpodobné vysvětlení charakteru světelné křivky tělesa je, že skvrna je bohatá na minerály a organické látky, nebo že představuje drobný krystalický led. Pokud je tato skvrna jizvou na povrchu tělesa po nedávném impaktu, potom se přítomný materiál může svým složením podobat materiálu impaktoru, promíchanému s horninou z podpovrchových vrstev Haumey.

Haumea obíhá kolem Slunce za drahou Neptunu, v oblasti označované jako Kuiperův pás. Jedná se o čtvrté největší známé těleso v této oblasti. Překvapující vlastností Haumey je její velmi rychlá rotace: kolem vlastní osy se otočí jednou za 3,9 hodiny. V důsledku toho má tvar protáhlého elipsoidu o rozměrech přibližně 2000 x 1600 x 1000 km. Nelze vyloučit, že Haumea byla roztočena na současnou rychlost právě v důsledku velkého impaktu před více než miliardou roků. Navíc v roce 2005 byly objeveny dva malé měsíce Haumey, které mohly vzniknout v důsledku předpokládané kolize.

 (Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Nový Saturnův prstenec

Spitzerův kosmický dalekohled objevil nový obrovský prstenec kolem Saturnu. Rozkládá se ve vzdálenosti 7,7 až 12,5 miliónu km (donedávna známé prstence sahají do vzdálenosti 483 000 km – prstenec E). Jeden ze vzdálených měsíců Saturnu – Phoebe – obíhá při vnějším okraji tohoto prstence a s největší pravděpodobností je zdrojem materiálu pro jeho tvorbu. Tloušťka prstence je přibližně 20krát větší než průměr planety.

Nově objevený prstenec planety Saturn

Nový objev může pomoci rozluštit starou záhadu Saturnova měsíce Iapetus, který má překvapivý vzhled: jedna jeho polokoule je světlá jako čerstvý sníh a druhá naopak tmavá jako asfalt.

Měsíc Phoebe a částice nového prstence obíhají opačným směrem  než Iapetus a většina měsíců. Podle astronomů vnikají některé tmavé prachové částice z vnějšího prstence do vnitřních oblastí soustavy – směrem k měsíci Iapetus, kde ulpívají na jeho ledovém povrchu podobně jako mouchy na čelním skle jedoucího auta.

Spatřit nejvzdálenější prstenec Saturnu ve viditelném světle je prakticky nemožné, neboť je velmi řídký. Malý počet částic odráží jen velmi málo světla, zejména ve vzdálenosti Saturnu, kde je sluneční světlo velmi slabé. „Částice jsou tak rozptýlené, že pokud byste stáli uvnitř prstence, stejně byste se o něm nedozvěděli,“ říká Anne Verbiscerová, astronomka na University of Virginia, Charlottesville.

Kosmická observatoř Spitzer je schopná zaregistrovat i záření studeného prachu, jehož teplota dosahuje přibližně 80 K (tj. asi -190 °C). Připojená kresba ilustruje rozlehlost největšího prstence planety Saturn.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Evropská družice SMOS

Vůbec poprvé v historii kosmonautiky bude družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) měřit z oběžné dráhy vlhkost půdy a slanost vody v oceánech. Její start je naplánován na 2. listopadu 2009. Druhým úkolem družice SMOS bude sledování oblastí pokrytých ledem a sněhem.

Evropská družice SMOS

Jednou z novinek na družici SMOS je, že bude používat novou měřící techniku – zcela odlišný postup při výzkumu zemského povrchu z vesmíru. Přístroj se jmenuje MIRAS (Microwave Imaging Radiometer with Aperture Synthesis). Bude schopen měřit jak půdní vlhkost, tak i salinitu vody na základě příjmu mikrovlnného záření zemského povrchu na frekvenci 1,4 až 1,427 GHz (pásmo L).

Ačkoliv půda obsahuje jen velmi malé množství celkových zásob vody na Zemi, půdní vlhkost hraje velmi důležitou roli v její globální cirkulaci. Pokud lépe porozumíme tomuto procesu, budeme schopni i lépe předpovídat počasí, klimatické změny či mimořádné události.

Totéž platí o informacích, které se týkají salinity vody v oceánech. Máme k dispozici malé množství historických údajů, a to pouze na malé části oceánů. Slanost a teplota mořské vody určuje její hustotu, hustota vody je zase důležitým faktorem ovlivňujícím oceánské proudění.

Díky novému přístroji MIRAS bude družice poskytovat informace o půdní vlhkosti se 4% přesností a prostorovým rozlišením 35 až 50 km (pro informaci: SMOS bude schopna detekovat kávovou lžičku vody vsáklou do hrsti suché půdy). Podobně bude schopna zjišťovat průměrnou salinitu mořské vody s přesností 0,1 PSU (Practical Salinity Unit), což lze přirovnat ke schopnosti detekovat 0,1 g soli v 1 litru vody. Průměrná slanost vody v oceánech je 35 jednotek, což odpovídá 35 gramům soli rozpuštěné v litru vody.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Rusko a výzkum Europy

Rusko může vyslat výzkumnou misi k Europě – měsíci planety Jupiter – v letech 2020 až 2021. Informoval o tom zástupce ředitele Institutu kosmických výzkumů (IKI) Ruské akademie věd Oleg Korablev na 6. Mezinárodním letecko-kosmickém kongresu, kde vystoupil s referátem „Přistávací modul pro Jupiterův měsíc Europa“.

Všeobecně se předpokládá, že se na Europě nachází velké množství vodního ledu. Pod ledovou vrstvou je s největší pravděpodobností ukryt oceán kapalné vody. „Europa je příkladem ledového měsíce, na němž může existovat život,“ říká Korablev.

Předpokládáme, že součástí ruské mise bude orbitální sonda a přistávací modul o hmotnosti přibližně 550 kg,“ upřesnil Korablev. Start bude realizován pomocí nosné rakety Proton. Sonda poletí k Jupiteru 7 roků (včetně postupného navedení na oběžnou dráhu kolem měsíce Europa). Předpokládaná životnost přistávacího modulu je 60 až 90 dnů.

Hlavním úkolem mise je hledání stop mimozemského života a výzkum stavby měsíce Europa,“ říká Korablev. Let ruské sondy bude probíhat paralelně s analogickými sondami ESA a NASA.

 (Podle zdroje upravil F. Martinek)

Nové knihy

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. přijímá závazné objednávky Hvězdářské ročenky na rok 2010. Předpokládaná cena 120,- Kč.

 

Aktuality

  • 14. listopadu uplyne 40 let od startu kosmické lodi Apollo 12 k Měsíci. Posádku tvořili Charles P. Conrad, Alan L. Bean a Richard F. Gordon.
  • Počet exoplanet (tj. planet mimo Sluneční soustavu), které se podařilo astronomům objevit, se zatím zastavil na číslu 403. Značné navýšení počtu se předpokládá na základě dat z nedávno vypuštěné družice Kepler.
  • Počátkem října 2009 bylo očíslováno 221 945 planetek z hlavního pásu asteroidů, 1097 těles Kuiperova pásu za drahou planety Neptun a 249 tzv. Kentaurů a těles rozptýleného disku.
  • K Mezinárodní kosmické stanici byly počátkem října 2009 současně připojeny 3 kosmické lodě Sojuz: TMA-14, TMA-15 a TMA-16. V průběhu více než týdne zde pobývala devítičlenná posádka (včetně kosmického turisty).

 

Dne 5. října 2009 tragicky zahynul ve věku nedožitých 30 let PhDr. Tomáš Mohler z Nového Jičína, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Čest jeho památce.

 


Programový zpravodaj Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvkové organizace Zlínského kraje a Valašské astronomické společnosti
Vydává Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax: 571 611 928
E-mail:
info@astrovm.cz                        URL: www.astrovm.cz
K tisku připravuje František Martinek, e-mail: fmartinek@astrovm.cz
Sazba: Jakub Mráček, e-mail: jmracek@astrovm.cz. Tisk: NWT Computer, s. r. o

 


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies