Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Program » Programový letáček » Duben 2011

Duben 2011

 

Slunce 16. 3. 2011, 07:42:37 UT

(foto: družice SDO - Solar Dynamics Observatory)

  

 Obsah programového letáčku: 

 

Přednášky

Středa 13. dubna v 19:00 hodin

RAKETOPLÁNY JDOU DO DŮCHODU

Téměř přesně po třicetileté službě v kosmonautice odcházejí americké raketoplány ze scény. Přednáška přiblíží ve zkratce některé úspěchy v oblasti pilotovaných letů, k nimž raketoplány přispěly, ale i tragédie, kterým se starty raketoplánů nevyhnuly. Éra raketoplánů končí – co bude dál?

Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.

Přednáší František Martinek, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.

 

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování pro veřejnost - duben

PONDĚLÍ - ÚTERÝ - STŘEDA - ČTVRTEK - PÁTEK ve 20:00 hodin (kromě pondělí 25. dubna)

Program pozorování:

  • Měsíc – od 6. do 17. dubna
  • Saturn – po celý měsíc
  • Hvězdy a vícenásobné hvězdné systémy – po celý měsíc
  • Hvězdokupy, mlhoviny, galaxie – neruší-li příliš svým svitem Měsíc

 

Doplňková výuka pro školy

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro všechny typy škol programy doplňující učební osnovy. Termín návštěvy hvězdárny a požadovaný program je nutno dohodnout předem.

Podrobnou nabídku programů a akcí pro školy najdete na internetové adrese https://www.astrovm.cz.

  

Zájmové astronomické kroužky

Astronomický kroužek pro žáky středních škol a dospělé se schází každou středu v 18:00 hodin, astronomický kroužek pro žáky druhého stupně základních škol se schází vždy ve čtvrtek v 16:30 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

 

Zprávy a zajímavosti

Družice a výzkum superblesků

Umělá družice Země s názvem TARANIS (Tool for the Analysis of RAdiation from lightNIng and Sprites), kterou připravuje francouzská organizace CNES (Centre National d’Etudes Spatiales), ponese na své palubě mj. zařízení k pozorování velkolepých světelných úkazů v nejvyšších vrstvách zemské atmosféry.

Tyto záhadné úkazy vypadají jako zářící gigantické blesky, které se většinou šíří z horní vrstvy oblaků do vysokých vrstev atmosféry, téměř na hranici kosmického prostoru. Vyskytují se nad rozsáhlými oblastmi bouřkových mraků a jsou převážně koncentrovány do oblasti mezi tropickými pásmy Země.

Jsou to úkazy s mimořádně krátkou dobou života, spojené s emisí vln v širokém intervalu frekvencí, s urychlováním nabitých částic na relativistické energie, se záblesky rentgenového a gama záření a s rychlými světelnými efekty s poetickými názvy sprites, elves, blue jets apod. (česky označované jako duchové, skřítkové či modré výtrysky – existuje jich celá řada).

 

Družice TARANIS bude obíhat kolem Země po ideální dráze ve výšce 700 km, z které bude tyto jevy pozorovat a zjišťovat, jak ovlivňují počasí a nejvyšší vrstvy zemské atmosféry. Vůbec první kosmická mise určená výhradně k výzkumu těchto jevů je dychtivě očekávána celosvětovou vědeckou komunitou včetně spolupracujících vědců v USA, Japonsku, Polsku a v České republice.

Projekt byl schválen koncem roku 2010, se startem se počítá v závěru roku 2014. Na oběžnou dráhu bude družice vypuštěna z evropského kosmodromu Kourou (Francouzská Guayana), s největší pravděpodobností pomocí ruské nosné rakety Sojuz.

 (Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Dvě planety na jedné dráze

Ukryta v přívalu dat z astronomické družice Kepler byla planetární soustava, která je velmi odlišná od všech doposud objevených. Dvě ze  čtyř předpokládaných planet sdílejí stejnou oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy. Pokud se tento objev potvrdí, podepřelo by to teorii, že Země kdysi „okupovala“ svoji oběžnou dráhu kolem Slunce společně s tělesem velikosti Marsu, které se s ní později srazilo, což mělo za následek vznik našeho Měsíce.

Zmíněné dvě planety jsou součástí planetárního systému s předběžným označení KOI-730. Obíhají kolem mateřské hvězdy podobné Slunci v periodě 9,8 dne v nachlup stejných vzdálenostech, přičemž jedna následuje druhou v úhlu 60° (je tedy o jednu šestinu oběžné dráhy pozadu).

Představme si podrobněji jednotlivé planety. KOI-730.01 obíhá ve vzdálenosti 0,12 AU s periodou 14,84 dne a její průměr je odhadován na 3,1 průměru Země. KOI-730.04 krouží ve vzdálenosti 0,076 AU s oběžnou dobou 7,38 dne, její průměr odpovídá 1,8 průměru Země.

V úvodu článku jsme se však zmiňovali o dvojici exoplanet KOI-730.02 a KOI-730.03 na společné (ko-orbitální) oběžné dráze ve vzdálenosti 0,092 AU s dobou oběhu 9,84 dne. Průměry těchto planet se odhadují na 2,3 a 2,5 průměru Země.

Srazí se někdy planety v soustavě KOI-730 za vzniku měsíce u větší z nich? „To by bylo senzační,“ říká Richard Gott. Může se to stát, avšak počítačové simulace, které prováděl Bob Vanderbei na Princeton University spíše naznačují, že planety budou pokračovat v oběhu kolem mateřské hvězdy stále ve stejné poloze vůči sobě přinejmenším příštích 2,22 miliónu roků.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Nitro neutronové hvězdy

Uprostřed pozůstatku po výbuchu supernovy Cassiopeia A (Cas A) v naší Galaxii, který je od Země vzdálen 11 000 světelných let a promítá se do souhvězdí Cassiopeia, je neutronová hvězda – mimořádně hustý objekt, vytvořený při explozi supernovy. Jedná se o pozůstatek hmotné hvězdy, která explodovala přibližně před 330 roky.

Deset let pozorování prostřednictvím družice Chandra vedlo k odhalení poklesu teploty neutronové hvězdy o 4 %, což je neočekávaně rychlé ochlazování. Pokles teploty je pravděpodobně způsoben přítomností supratekuté látky vytvořené v její centrální oblasti. Jedná se o první přímý důkaz tohoto neobvyklého stavu hmoty v jádru neutronové hvězdy.

Připojený obrázek ukazuje uměleckou představu neutronové hvězdy v centru útvaru Cas A. Odlišné barevné vrstvy ve výřezu představují pohled do nitra „zaniklé“ hvězdy a ukazují kůru (oranžová barva) a jádro (červená barva), které mají velmi vysoké hustoty, a část jádra, kde neutrony mohou být v supratekutém stavu (vnitřní červená koule). Modré paprsky vyzařované z nitra hvězdy představují nesčetné množství neutrin – velmi slabě interagujících částic s téměř nulovou hmotností – která vznikají při poklesu teploty v jádru pod kritickou hodnotu, přičemž dochází k vytvoření supratekuté látky z neutronů. Proces započal přibližně před 100 roky. Neutrina unikající z hvězdy sebou odnášejí energii a tím způsobují, že hvězda chladne mnohem rychleji.

Nové výzkumy umožnily vědeckým týmům určit řadu vlastností supratekuté látky v neutronových hvězdách. Kritická teplota byla vymezena v intervalu půl miliardy až jedna miliarda °C. Předpokládá se, že v rozsáhlé oblasti neutronové hvězdy musela vzniknout neutronová supratekutá látka, což plně vysvětluje rychlý pokles teploty. Do budoucna je očekáváno pokračování rychlého ochlazování v průběhu příštích několika desetiletí a potom se pokles teploty zpomalí.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Projekty

Nejen Astronomické cestování,

nová příležitost i možnosti k objevování nevšedních míst regionu

Projekt s názvem Astronomické cestování realizovaly v programu Přeshraniční spolupráce ČR-SR dvě partnerské instituce: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste. Hlavním úkolem projektu – kromě prohloubení vzájemné spolupráce institucí v příhraničním regionu a vzdělávání pracovníků hvězdáren a dalších institucí – bylo terénní mapování přírodovědně či technicky zajímavých míst nejen ve Zlínském a Žilinském kraji. Tyto informace byly pečlivě zpracovány a publikovány v tištěné i elektronické podobě.

Byla vydána mapa s názvem Nejen Astronomické cestování se stovkou vyznačených lokalit a stručnými informacemi k nim. K mapě byla připravena a vydána brožurka s podrobnějšími texty k některým lokalitám z mapy. Další brožura obsahuje základní informace o hvězdárnách a astronomických pozorovatelnách v Žilinském a Zlínském kraji. Byl připraven rovněž nový informační a propagační letáček naší hvězdárny.

Tištěné materiály si můžete zdarma vyžádat ve vybraných Informačních centrech ve Zlínském kraji nebo osobně na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Mnohem podrobnější a rozsáhlejší informace najdete na zvláštním serveru projektu, na adrese

www.astrocesty.eu.

Kromě interaktivní mapy najdete na těchto stránkách podrobné informace ke každé lokalitě (v současné době jsou dostupná data a fotografie pro zhruba 270 lokalit), mapku a další užitečné rady k návštěvě. Dále zde najdete naše tipy na zajímavé trasy pěšky, autem i na kole. Samozřejmě si můžete v elektronické podobě prohlédnout zmíněné tištěné výstupy a dozvíte se řadu dalších zajímavostí k projektu i cestování.

Neváhejte a navštivte naše stránky a spolupracujte s námi na jejich další tvorbě!

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z prostředků fondů mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty.

 (Libor Lenža)

 

Aktuality

  • Před 50 lety, tj. 12. 4. 1961, odstartoval do vesmíru první člověk: Jurij Alexejevič Gagarin, občan tehdejšího Sovětského svazu. Na palubě kosmické lodi Vostok jedenkrát oblétl Zemi a po 108 minutách přistál zpět.
  • Před 40 lety, tj. 19. 4. 1971, byla na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna sovětská orbitální stanice SALJUT 1.
  • Před 30 roky, tj. 12. 4. 1981, byla uvedena do provozu flotila amerických raketoplánů startem prvního z nich – raketoplánu Columbia v rámci mise STS-1.
  • Před 10 roky, tj. 28. 4. 2001, pobýval na palubě Mezinárodní kosmické stanici první kosmický „turista“, kterým byl americký podnikatel Dennis Tito.
  • Dne 24. 3. 2011 se uskutečnil poslední zážeh raketových motorů sondy Stardust v trvání 146 sekund. Po vyčerpání zbytku pohonných hmot byly přístroje sondy vypnuty, a ta se stala definitivně mrtvým tělesem plujícím Sluneční soustavou.

  


Programový zpravodaj Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvkové organizace Zlínského kraje a Valašské astronomické společnosti
Vydává Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax: 571 611 928
E-mail:
info@astrovm.cz                        URL: www.astrovm.cz
K tisku připravuje František Martinek, e-mail: fmartinek@astrovm.cz
Sazba: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Tisk: NWT Computer, s. r. o

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje