Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Program » Programový letáček » Červen 2010

Červen 2010

 

Carina Nebula – oblast intenzivní tvorby hvězd
(foto: Hubblův kosmický dalekohled HST)

 

 Obsah programového letáčku: 

  

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování pro veřejnost: PONDĚLÍ - ÚTERÝ - STŘEDA - ČTVRTEK - PÁTEK ve 21:00 hodin

Program pozorování:

  • Měsíc – ve druhé polovině června (kromě konce měsíce)
  • Venuše – po celý měsíc
  • Mars – po celý měsíc
  • Saturn – po celý měsíc
  • Hvězdy a vícenásobné hvězdné systémy – po celý měsíc
  • Hvězdokupy, mlhoviny, galaxie – neruší-li příliš svým svitem Měsíc

   

Doplňková výuky pro školy

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro všechny typy škol programy doplňující učební osnovy. Termín návštěvy hvězdárny a požadovaný program je nutno dohodnout předem.
Máte-li zájem, můžete se podrobně seznámit s nabídkou doplňkové výuky.  

 

Zájmové astronomické kroužky

Astronomický kroužek pro žáky 5. a 6. tříd ZŠ se schází každý čtvrtek v 17:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

 

Připravujeme

Letní astronomický tábor

Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá pravidelně v letních měsících astronomický tábor pro mládež. V roce 2010 jsou plánovány dva turnusy: 9. až 18. 7. 2010 (pro mládež ve věku 9 až 14 let) a 6. až 15. 8. 2010 (pro mládež ve věku 15 až 18 let). Poslední volná místa. Podrobnější informace najdete na https://www.astrovm.cz.
Kontaktní osoba – Bc. Radek Kraus, e-mail: rkraus@astrovm.cz, tel. 571 611 928.

 

Zprávy a zajímavosti

Další laviny na Marsu

Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké sondy MRO, která od roku 2006 krouží kolem Marsu, zaznamenala pády několika lavin v polárních oblastech rudé planety.

Na připojeném obrázku jsou oblaka, valící se či vznášející se těsně nad povrchem, dosahující výšky zhruba 55 m. Jsou pravděpodobně důsledkem pádu laviny nebo kusu zmrzlého oxidu uhličitého. Tato námraza se v zimním období (během panující polární noci) drží na svahu, avšak její soudržnost může být s nastupujícím jarem narušena slunečním světlem a teplem. Viditelná stěna vysoká přibližně 700 m je tvořena vrstvami vodního ledu s proměnným množstvím prachu, zhruba v podobném poměru jako ledovce v polárních oblastech Země.

Rovinatý povrch nad svahem pokrývá světlý vodní led a zmrzlý oxid uhličitý. V uplynulém roce monitorovala kamera HiRISE tuto oblast za účelem zjištění změn na zmrzlém povrchu s nástupem jara – bylo velmi napínavé pátrat po právě padajících lavinách. K několika pádům lavin došlo počátkem tohoto roku na stejném srázu a několik dalších lavin bylo rovněž pozorováno na jiných strmých svazích, nacházejících se po obvodu polární oblasti.

Pohled na jednotlivé případy padajících lavin na všech pořízených fotografiích dá dohromady celý proces vzniku lavin od jeho počátku (proud materiálu padajícího dolů po svahu) až do konce (vytvoření nadýchaného oblaku prachu). Na základě pozorování z letošního roku lze říci, že k těmto událostem docházelo především v polovině místního jara, což na Zemi odpovídá zhruba dubnu a počátku května. Jak se zdá, laviny jsou běžným procesem v oblasti severního pólu Marsu, které můžeme očekávat každý marťanský rok – můžeme předpovědět sezónu padajících lavin!

 (Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Hvězdná porodnice

Na fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula – Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce. Tento oblak obsahuje dostatečné množství prachu a plynu k vytvoření zhruba 10 000 hvězd podobných Slunci.

Družice Herschel se zaměřuje na sledování infračerveného záření, vyzařovaného přítomným prachem. Světlé skvrny na fotografii jsou prachové kokony (zámotky), ukrývající hmotné zárodky hvězd, které „dorostou“ na hvězdy o hmotnostech až 10krát větší než hmotnost Slunce. Malé skvrny poblíž středu obrázku jsou hvězdná embrya o malých hmotnostech srovnatelných s hmotností Slunce.

Obrázek byl složen ze snímků ve třech barvách, odpovídajících infračervenému záření o vlnových délkách 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva na snímku). Jednotlivé barvy představují odlišnou teplotu prachu od -263 °C (červená) až po -233 °C (modrá barva).

Je důležité pochopit průběh vzniku hvězd o vysokých hmotnostech v naší Galaxii, protože „krmí“ světlem a dalšími druhy energie svá mateřská oblaka, v kterých může být kdykoliv iniciován vznik dalších generací hvězd.

Když astronomové pozorují vzdálené galaxie, sledují pouze jasné a hmotné oblasti vzniku hvězd. Pokud chceme porovnat naši Galaxii s těmi vzdálenými, musíme nejprve porozumět průběhu vzniku velmi hmotných hvězd v naší blízkosti.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Robot kráčející po Měsíci

Skupina japonských inženýrů a techniků zahájila přípravu dvounohého humanoidního robota, uzpůsobeného k pohybu po povrchu Měsíce. Konstruktéři patří do konsorcia šesti malých firem s názvem Astro-Technology SOHLA (Space Oriented Higashiosaka Leading Association), které má sídlo v prefektuře Osaka na ostrově Honšú.

Minulý rok společnost Astro-Technology SOHLA úspěšně vypustila malou technologickou družici o hmotnosti 50 kg, která byla pojmenována Maido-1. Byla určena k ověření funkčnosti různých běžně dostupných konstrukčních prvků pro levné mikrodružice. Společnost předběžně pojmenovala robota vzhledem podobného člověku „Maido-kun“ – na počest úspěšné družice. Odhadovaná cena robota, jehož výška bude menší než průměrná výška člověka, je přibližně 1 miliarda jenů (asi 10,6 miliónu dolarů).

Japonská vláda a Japonská kosmická agentura JAXA jsou připraveny vyslat výzkumného robota na Měsíc v roce 2015. Společnost Astro-Technology SOHLA doufá, že jimi navrhovaný robot bude schopen absolvovat plánovanou misi a na povrchu Měsíce tak následovat Neila Armstronga a další americké astronauty. O tomto svém plánu informovali zástupci konsorcia 27. dubna 2010.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

AKATSUKI míří k Venuši

V pátek 21. 5. 2010 vypustila Japonská kosmická agentura JAXA kosmickou sondu AKATSUKI, která bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety Venuše ve vzdálenosti 300 až 79 000 km od povrchu. Tento široký rozsah vzdáleností umožní zevrubná pozorování meteorologických jevů v atmosféře planety a rovněž povrchu Venuše, stejně tak i pozorování částic unikajících z atmosféry Venuše do kosmického prostoru.

Sonda bude rovněž pořizovat detailní snímky Venuše a pozorovat větrné vichřice, které vanou nad povrchem planety rychlostí dosahující 100 m/s, tj. 60krát vyšší rychlostí, než jakou planeta rotuje kolem své osy. Tento fenomén je stále velkou záhadou Venuše, který nelze vysvětlit na základě současných poznatků.

Kosmická sonda AKATSUKI bude detekovat infračervené záření za účelem pozorování a objasnění záhad kolem atmosféry Venuše pod vrstvou oblačnosti a podmínek na povrchu planety. Kromě toho bude ověřovat přítomnost aktivních sopek a bleskových výbojů.

Sonda bude stabilizovaná ve třech osách, přičemž její kamery budou mířit směrem k Venuši. Její hmotnost včetně pohonných látek je 480 kg, na své palubě ponese 34 kg vědeckých přístrojů. K Venuši dolétne v prosinci letošního roku (2010). Během přeletu se zaměří na studium tzv. zodiakálního (zvířetníkového) světla ve Sluneční soustavě. Životnost sondy je minimálně 2 pozemské roky, vše bude záviset na degradaci palubních baterií.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

 

Různé

Začátek astronomického léta
Dne 21. června 2010 ve 13 hodin 28 minut SELČ vstupuje Slunce do znamení Raka. Nastává letní slunovrat, na severní polokouli začíná astronomické léto. V okamžiku letního slunovratu se dostává Slunce nad obratník Raka na severní polokouli (Slunce dosahuje v poledne největší výšky nad obzorem za celý rok). Den, který je v tomto okamžiku nejdelší a trvá 16 hodin a 22 minuty, se začíná zkracovat a noc prodlužovat.

Astronomický soumrak
Astronomická noc nastává tehdy, když Slunce klesne více než 18° pod obzor. Na 50. stupni severní zeměpisné šířky (a tedy i na území České republiky) však v termínu od 31. května do 11. července 2010 neklesne Slunce tak hluboko. V tomto období nenastává pravá astronomická noc, ale pouze astronomický soumrak.

 

Aktuality

  • Na 13. června 2010 je naplánováno přistání návratového pouzdra japonské sondy Hayabusa se vzorky materiálu z povrchu planetky Itokawa.
  • Na 3. června 2010 je naplánováno vypuštění francouzské družice Picard. Nepřetržitě bude měřit intenzitu slunečního záření, průměr a tvar slunečního kotouče a prostřednictvím helioseismologie studovat vnitřní stavbu Slunce. Start byl přesunut z března t.r.
  • Dne 15. června 2010 odstartuje k Mezinárodní kosmické stanici ISS další tříčlenná posádka na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-19 ve složení: Fjodor Jurčichin (Rusko), Douglas Wheelock (USA) a Shannon Walkerová (USA).


Programový zpravodaj Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvkové organizace Zlínského kraje a Valašské astronomické společnosti
Vydává Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax: 571 611 928
E-mail:
info@astrovm.cz                        URL: www.astrovm.cz
K tisku připravuje František Martinek, e-mail: fmartinek@astrovm.cz
Sazba: Jakub Mráček, e-mail: jmracek@astrovm.cz. Tisk: NWT Computer, s. r. o

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje