Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Na první pohled nepříliš zajímavá zásilka obsahovala jedinečný doklad neutuchajícího astronomického nadšení v pohnutých časech.
Zásilku s dokumenty, jež poukazovaly na činnost astronomického kroužku působícího při Kulturním domě v Kopřivnici, obdrželi před časem pracovníci naší hvězdárny. Kroužek ve „městě automobilů“ působil od roku 1957 patrně do první dekády tohoto století.
„Většina písemností se vztahovala k 70. a 80. létům, kdy kroužek patrně zažíval největší rozmach. Nás ale zaujal dokument mnohem starší, pocházející z let 1941 a 1942. Obsahuje záznamy o pozorování Slunce. Jejich autorem byl Ing. František Svěrák, v té době člen pobočky České astronomické společnosti v Moravské Ostravě,“ vypráví odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Zanícený astronom do svého deníku zaznamenal celkem 131 pozorování slunečních skvrn a pořídil 5 zápisů pro členskou schůzi astronomické společnosti, která jako jediný spolek v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava směla pokračovat v činnosti. Nejvýznamnější výsledky pozorování autor rovněž zakreslil. „Psal tuší a jeho písmo bylo velmi úhledné. Musel s tím mít hodně práce, je znát, že do ní vložil i duši,“ poznamenává odborný pracovník hvězdárny.
Kupříkladu 24. ledna 1941 ve 14 hodin 30 minut středoevropského času František Svěrák na Nádražní ulici 148 v Moravské Ostravě navzdory mlžnému oparu spatřil na slunečním kotouči 10 skvrn ve 3 skupinách. „Pro pozorování zvolil metodu projekce, kterou mu umožňoval jeho teleskop o průměru čočky 50 milimetrů a ohnisku 720 milimetrů. Jak sám v deníku uvedl, jednalo se o přístroj amatérský,“ nahlíží Kraus do dobových zápisků.
Se Svěrákovými pozorovacími záznamy se mohli seznámit také čtenáři odborného časopisu Říše Hvězd. Od září do prosince 1942 podle periodika učinil 23 pozitivních pozorování. „Z pohledu astronomie jeho deník přináší informace o praktickém zvládnutí tehdy běžně užívané metodiky pozorování Slunce. Zároveň představuje zajímavé svědectví o činnosti odbočky astronomické společnosti v Moravské Ostravě v protektorátní době, která rozhodně nepřála múzám,“ hodnotí význam nálezu odborný pracovník hvězdárny.
autor: Josef Beneš