Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Hvězdárna vzdává symbolickou poctu svému zakladateli a muži, jehož jméno proniklo do vesmíru.
Josef Doleček ve fotografiích. Tak zní název virtuální výstavy, kterou si od 10. února mohou prohlédnout návštěvníci eBadatelny Zlínského kraje na portálu https://ebadatelna.zlkraj.cz/. „Prostřednictvím fotografií z našeho archivu připomínáme člověka, jenž se výraznou měrou zasadil o dokončení stavby valašskomeziříčské hvězdárny a poté se stal jejím prvním ředitelem,“ říká odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Načasování výstavy není náhodné – 16. února uplyne 109 let od Dolečkova narození. „Spíše než pravidelným pozorovatelem astronomických jevů byl nadšeným organizátorem a popularizátorem tohoto oboru. V okolí proslul pořádáním přednášek, na které vše potřebné vozil se svým předchůdcem Antonínem Ballnerem na starém dvojkoláku,“ prozrazuje odborný pracovník hvězdárny.
Úkolu dostavět hvězdárnu se Doleček zhostil počátkem 50. let. „Tehdy v souvislosti s rušením spolků zanikla také astronomická sekce zdejšího městského muzea. Stavba započatá v roce 1947 byla krátce nato zastavena a neměl ji kdo dokončit,“ líčí Kraus události, jež vyvrcholily slavnostním otevřením nového areálu v roce 1955.
Vystavené snímky jsou opatřeny popisky. Část z nich hvězdárna zveřejnila vůbec poprvé. „Některé jsou lehce stylizované. Zřejmě měly funkcionáře a veřejnost přesvědčit, aby provoz a další rozvoj hvězdárny podpořili,“ domnívá se Kraus. Astronomové na zásluhy „otce zakladatele“ o otevření observatoře nezapomněli. V roce 2000, tři roky před jeho smrtí, po něm pojmenovali nově objevenou planetku mezi Marsem a Jupiterem.
autor: Josef Beneš