Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Živá zahrada, vodní plochy, návrat k přírodě. Ve znamení těchto trendů se nesl on-line workshop, který dnes uspořádala naše hvězdárna.
Cílem workshopu, jehož průběh v sále hvězdárny i na internetu sledovalo okolo 25 posluchačů, bylo na praktických příkladech ukázat přínos revitalizací, modernizací a úprav okolí kulturních a přírodních památek, provedených v souladu s přírodou. Téma nebylo náhodné – ve hvězdárně nedávno dokončili revitalizaci jezírka a prostranství před hlavní budovou, při níž na zásady trvale udržitelného rozvoje kladli velký důraz.
„Působením člověka se spousta rostlin a živočichů z naší blízkosti vytratila. Je potřeba s tím něco dělat,“ uvědomuje si ochránce přírody Miroslav Dvorský, jenž v nedalekém Valašském ekocentru založil „živou zahradu“. „Také areál hvězdárny skýtá velké možnosti, jak sem přírodní život vrátit. Mohl by být inspirací i pro zdejší návštěvníky,“ míní Dvorský.
Podle Petra Hastíka je jednou z cest k nápravě nepříznivého stavu zakládání vodních ploch. „Naše industriální společnost vodu v přírodě nehorázně likviduje,“ tvrdí odborník, jehož zahradnická firma prostranství s jezírkem před budovou hvězdárny revitalizovala. „Tím, že všechno dáváme do betonu a dlažby, vodu odvádíme. Raději bychom měli budovat zádržné prostory, abychom ji v přírodě udrželi, například mezi vzrostlými stromy, pod mechy nebo pomocí bahenních míst,“ doporučuje Hastík.
Workshop byl přínosný i pro ředitele pořádající hvězdárny, kde dlouhodobě dbají na to, aby areál měl vysokou estetickou úroveň, rozvíjel se a zároveň poskytl větší prostor živočichům a rostlinám. „Potvrdil jsem si, že cesta, kterou jsme zvolili, je správná. Zároveň jsem načerpal nové podněty, například k využití kamenů jako úkrytů pro plazy, obojživelníky a jiné drobné živočichy nebo k rozmístění starších kmenů, kde by se usadil hmyz,“ prozradil Libor Lenža.
Všechny přednášky najdete na https://www.youtube.com/playlist?list=PLriz4XUGiPXGd5giplm77136isSpgInM-.
autor: Josef Beneš
![]() |
Úpravy ano, ale s citem vůči přírodě 5 |
12345 | Následující »» |