Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Něco konexí, něco diplomacie. Občas je zapotřebí obojí, aby se člověk mohl pohroužit do hlubin vesmíru.
Nově se o pravdivosti těchto slov přesvědčili astronomové z Valašského Meziříčí, kteří chtějí pozorovat erupční aktivitu zákrytové dvojhvězdy s označením GJ 3236 Cas pohybující se v souhvězdí Žirafy.
„Sledujeme ji pravidelně sedm let. Je docela čilá, k erupcím na ní dochází v průměru každých deset hodin,“ líčí odborný pracovník zdejší hvězdárny Ladislav Šmelcer. Tentokrát by rád zjistil, na které ze dvou hvězd k erupcím dochází, případně, zda nevznikají v prostoru mezi nimi. To vyžaduje možná i několikadenní pozorování speciálním dalekohledem vybaveným spektrometrem s velkým rozlišením. A takových je na světě jen několik, například v univerzitní observatoři v japonské Nakajamě...
Hvězdáři požádali o přímluvu Petra Heinzla z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, jenž s japonskými kolegy v minulosti spolupracoval na tvorbě teoretických prací o eruptivních hvězdách. Jeho žádosti o tři až pět dnů pozorovacího času na tamním dalekohledu jsou astronomové z univerzity v Kjótu ochotni vyhovět, stanovili si však podmínky.
„S poukazem na to, že dalekohled nemohou využívat zahraniční vědci, požádají o pozorovací čas japonští kolegové s tím, že my budeme spoluřešiteli výzkumného úkolu,“ upřesňuje Šmelcer. Další úskalí představuje sledovací období. „Observatoř přiděluje pozorovací časy s velkým předstihem, na náš projekt přijde řada nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku,“ potvrzuje astronom.
Trable okolo pozorování čiperné dvojhvězdy tím nekončí. Ani japonský dalekohled nezachytí její erupční aktivity v optimálním rozlišení. Nákup takového přístroje v Nakajamě teprve plánují. Aby čas vyměřený pro pozorování současným dalekohledem naplno využili, zaměří se astronomové kromě dvojhvězdy GJ 3236 Cas rovněž na trpasličí hvězdu AD Leonis v souhvězdí Lva.
„Letos v březnu jsme tam zaznamenali přes dvacet erupcí za necelé čtyři dny,“ vysvětluje Šmelcer a dodává, že na příští čtvrtletí mají Japonci domluveno šest pozorovacích nocí. Souběžná pozorování budou probíhat také ve Valašském Meziříčí a Ondřejově.
V hledáčku valašských astronomů se ocitla také zákrytová dvojhvězda s označením NSVS 07453183, nacházející se v souhvězdí Rysa. „Po dvou letech pozorování jsme si téměř jistí, že kolem ní obíhá třetí hvězda s extrémně krátkou dobou oběhu, která činí 412 dnů. Obvykle to bývají desítky let,“ popisuje astronom.
Na dvojhvězdě dochází k dramatickým změnám struktury povrchu. Jejich rozsah má odhalit pozorování obřím dalekohledem, které v Ondřejově chystají na příští jaro. „Je to trochu ‚línější‘ hvězda, ale několik erupcí už jsem na ní pozoroval,“ říká odborný pracovník naší hvězdárny.
autor: Josef Beneš