V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Něco konexí, něco diplomacie. Občas je zapotřebí obojí, aby se člověk mohl pohroužit do hlubin vesmíru.
Nově se o pravdivosti těchto slov přesvědčili astronomové z Valašského Meziříčí, kteří chtějí pozorovat erupční aktivitu zákrytové dvojhvězdy s označením GJ 3236 Cas pohybující se v souhvězdí Žirafy.
„Sledujeme ji pravidelně sedm let. Je docela čilá, k erupcím na ní dochází v průměru každých deset hodin,“ líčí odborný pracovník zdejší hvězdárny Ladislav Šmelcer. Tentokrát by rád zjistil, na které ze dvou hvězd k erupcím dochází, případně, zda nevznikají v prostoru mezi nimi. To vyžaduje možná i několikadenní pozorování speciálním dalekohledem vybaveným spektrometrem s velkým rozlišením. A takových je na světě jen několik, například v univerzitní observatoři v japonské Nakajamě...
Hvězdáři požádali o přímluvu Petra Heinzla z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, jenž s japonskými kolegy v minulosti spolupracoval na tvorbě teoretických prací o eruptivních hvězdách. Jeho žádosti o tři až pět dnů pozorovacího času na tamním dalekohledu jsou astronomové z univerzity v Kjótu ochotni vyhovět, stanovili si však podmínky.
„S poukazem na to, že dalekohled nemohou využívat zahraniční vědci, požádají o pozorovací čas japonští kolegové s tím, že my budeme spoluřešiteli výzkumného úkolu,“ upřesňuje Šmelcer. Další úskalí představuje sledovací období. „Observatoř přiděluje pozorovací časy s velkým předstihem, na náš projekt přijde řada nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku,“ potvrzuje astronom.
Trable okolo pozorování čiperné dvojhvězdy tím nekončí. Ani japonský dalekohled nezachytí její erupční aktivity v optimálním rozlišení. Nákup takového přístroje v Nakajamě teprve plánují. Aby čas vyměřený pro pozorování současným dalekohledem naplno využili, zaměří se astronomové kromě dvojhvězdy GJ 3236 Cas rovněž na trpasličí hvězdu AD Leonis v souhvězdí Lva.
„Letos v březnu jsme tam zaznamenali přes dvacet erupcí za necelé čtyři dny,“ vysvětluje Šmelcer a dodává, že na příští čtvrtletí mají Japonci domluveno šest pozorovacích nocí. Souběžná pozorování budou probíhat také ve Valašském Meziříčí a Ondřejově.
V hledáčku valašských astronomů se ocitla také zákrytová dvojhvězda s označením NSVS 07453183, nacházející se v souhvězdí Rysa. „Po dvou letech pozorování jsme si téměř jistí, že kolem ní obíhá třetí hvězda s extrémně krátkou dobou oběhu, která činí 412 dnů. Obvykle to bývají desítky let,“ popisuje astronom.
Na dvojhvězdě dochází k dramatickým změnám struktury povrchu. Jejich rozsah má odhalit pozorování obřím dalekohledem, které v Ondřejově chystají na příští jaro. „Je to trochu ‚línější‘ hvězda, ale několik erupcí už jsem na ní pozoroval,“ říká odborný pracovník naší hvězdárny.
autor: Josef Beneš