V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Teplé léto vláhou dosud šetřilo
Nadprůměrně teplé léto se slabšími dešťovými srážkami dosud zaznamenávala měřicí stanice v areálu naší hvězdárny.
Červenec 20,2 °C, červen přesně o 1 stupeň méně – takové jsou průměrné měsíční teploty, jež naměřila zdejší stanice Českého hydrometeorologického ústavu. „Máme za sebou pátý nejteplejší červenec a třetí nejteplejší červen od začátku měření v roce 1957,“ konstatuje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený.
Tropických dnů s denním maximem nad 30 °C bylo v prvním letním měsíci celkem 5, v červenci pouze 4. „Nejvíce jsme jich zaznamenali v červenci 2006. Tehdejších 16 tropických dnů bylo ale výjimečných,“ tvrdí Zelený a dodává, že letošní dosavadní maximum nastalo na samém prahu léta 21. června, kdy rtuť teploměru vyšplhala na 32,2 °C.
Časté jsou v tomto roce také letní dny s teplotami přesahujícími 25 °C. „Červnových 19 a červencových 22 letních dnů představuje druhý, respektive čtvrtý nejvyšší počet pro daný měsíc v historii měření. Pro úplnost, v červnu 2019 jich bylo 25 a v červenci 1995 ještě o jeden více,“ nahlíží do statistik odborný pracovník hvězdárny.
Naproti tomu množství dešťových srážek zatím zaostává za dlouhodobým průměrem. „V červnu bylo 7 deštivých dnů, během nichž napadlo 79,3 milimetru srážek. Následující měsíc pršelo v 10 dnech se srážkovým úhrnem 63 milimetrů,“ informuje Zelený s tím, že v červnu 1968 zde naměřili 201,9 milimetru a v „povodňovém“ červenci 1997 dokonce 515 milimetrů srážek.
autor: Josef Beneš
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz