Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Jihozápadní proudění vzduchu k nám zaválo písek až ze Sahary.
Denní obloha, která by měla být modrá, se zbarví do žluta a jindy ostře ohraničené Slunce je pískovou clonou silně rozostřené. Průvodní jevy přenosu saharského písku jsou v těchto dnech znát i ve Valašském Meziříčí. „A kdyby zapršelo a prach se z atmosféry vymyl, bylo by to patrné také na povrchu věcí včetně kapot automobilů,“ dodává odborný pracovník naší hvězdárny Jiří Srba.
Africký prach žlutooranžové barvy dorazil nad Valašsko v úterý odpoledne a podle meteorologických předpovědí by jeho intenzivní přenos měl trvat do soboty. „Velmi nápadný byl tento jev při úterním západu Slunce. Málokdy se stane, že pět stupňů nad obzorem je Slunce pískovým filtrem natolik zeslabené, že bylo možné podívat se do něj bez výrazného oslnění,“ líčí astronom.
Obdobné situace nejsou ničím neobvyklým. „Prachové epizody se odehrávají poměrně často, zejména v jarních měsících, kdy dochází ke změně proudění vzduchu. Někdy ale bývají tak slabé, že je člověk ani nepostřehne. Silnější přenosy nastávají jednou nebo dvakrát ročně,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny.
Saharský písek není to jediné, co k nám vítr může zavát. „Při východním proudění se sem rovněž na jaře občas dostanou drobné částice zemědělské půdy, které vítr sebral z úrodných, avšak vegetací ještě nezarostlých polí Ukrajiny,“ doplňuje Srba.
autor: Josef Beneš