Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Jihozápadní proudění vzduchu k nám zaválo písek až ze Sahary.
Denní obloha, která by měla být modrá, se zbarví do žluta a jindy ostře ohraničené Slunce je pískovou clonou silně rozostřené. Průvodní jevy přenosu saharského písku jsou v těchto dnech znát i ve Valašském Meziříčí. „A kdyby zapršelo a prach se z atmosféry vymyl, bylo by to patrné také na povrchu věcí včetně kapot automobilů,“ dodává odborný pracovník naší hvězdárny Jiří Srba.
Africký prach žlutooranžové barvy dorazil nad Valašsko v úterý odpoledne a podle meteorologických předpovědí by jeho intenzivní přenos měl trvat do soboty. „Velmi nápadný byl tento jev při úterním západu Slunce. Málokdy se stane, že pět stupňů nad obzorem je Slunce pískovým filtrem natolik zeslabené, že bylo možné podívat se do něj bez výrazného oslnění,“ líčí astronom.
Obdobné situace nejsou ničím neobvyklým. „Prachové epizody se odehrávají poměrně často, zejména v jarních měsících, kdy dochází ke změně proudění vzduchu. Někdy ale bývají tak slabé, že je člověk ani nepostřehne. Silnější přenosy nastávají jednou nebo dvakrát ročně,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny.
Saharský písek není to jediné, co k nám vítr může zavát. „Při východním proudění se sem rovněž na jaře občas dostanou drobné částice zemědělské půdy, které vítr sebral z úrodných, avšak vegetací ještě nezarostlých polí Ukrajiny,“ doplňuje Srba.
autor: Josef Beneš