Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Technické vybavení naší hvězdárny rozšířil nový dalekohled.
Přístroj o průměru zrcadel 20 centimetrů a s ohniskovou vzdáleností 80 centimetrů najde speciální využití. „Uplatní se při pozorování proměnných hvězd a po doplnění dalšími prvky také při sledování přechodů exoplanet obíhajících okolo jiné hvězdy než Slunce,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer, který je rovněž místopředsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti.
Dalekohled, jehož součástí je i kamera, má trvalé místo na střeše jedné z budov. Jako první ho vyzkoušeli účastníci nedávného celostátního praktika pozorovatelů proměnných hvězd. „Nahradil jim techniku, kterou si nemohli přivézt s sebou. Zároveň nám pomohli dalekohled nastavit a uvést do provozu systémy k jeho ovládání,“ upřesňuje Šmelcer.
Přístroj, který hvězdárna pořídila za 55 tisíc korun, lze ovládat pomocí počítače v přízemí budovy. „A protože je připojený k internetu, po zadání přihlašovacího hesla je to možné téměř odkudkoliv, třeba mobilním telefonem z vlaku. Sice se vytrácí kouzlo tradiční astronomie, ale vývoj už je takový a zvláště mladí astronomové jsou novými technologiemi nadšení,“ usmívá se odborný pracovník hvězdárny, jemuž zbývá vyřešit drobný problém. „V noci se na zrcadlech dalekohledu sráží rosa, která znemožňuje pozorování. Bude proto nutné opatřit ho vyhříváním.“
autor: Josef Beneš
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí