V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Byla jich vrchovatě naložená přepravka. Tiskoviny, mapy hvězdné oblohy a zápisky, jež po sobě zanechal zanícený hvězdář z Valašska.
Cenný dar převzala ve středu naše hvězdárna. Jednalo se o část pozůstalosti po amatérském astronomovi Jiřím Kadaňkovi z Rožnova pod Radhoštěm, který loni zemřel v šestaosmdesáti letech.
„Přivezli jsme svázané časopisy Vesmír od roku 1949 do konce šedesátých let, knihy o astronomii z téhož období a výsledky pozorování meteorického roje Perseid, při němž tatínek několik let spolupracoval s observatoří na Skalnatém plese ve Vysokých Tatrách. Všechny tyhle věci s láskou opečovával celý život,“ vypráví jeho snacha Světlana Kadaňková.
Rodák z Tetčic u Brna vystudoval obor fyzika pevné fáze. Nabyté znalosti uplatnil při vývoji polovodičů a tažení monokrystalického křemíku v tehdejší rožnovské Tesle. Astronomie byla jeho životní vášní. Ze zřetele ji nepustil ani poté, co založil rodinu. „Stále sledoval, co je v astronomii nového. Nás děti pro ni sice nezískal, ale ovlivnil nás v tom, že jsme se s mým dvojčetem Petrem vydali technickým směrem,“ tvrdí syn Jiří, který je středoškolským učitelem matematiky.
Dodnes má v živé paměti chvíle, kdy otec s vlastním dalekohledem chodil na blízký kopec. „Pro nás to býval svátek, protože jsme pozorovali oblohu s ním,“ líčí své pocity Jiří. „Jednou, když kolem Slunce prolétala kometa, která pouhým okem nebyla viditelná, mě úplně fascinoval. Usadil dalekohled do stativu a na primitivní stupnici nastavil podélnou a příčnou orientaci. Když jsme se podívali do okuláru, kometu jsme spatřili přesně uprostřed.“
Pro hvězdárnu jsou darované věci cenným svědectvím. „Dokládají zájem lidí o přírodní vědy. Pro mnohé je to záliba, která jim přináší uspokojení,“ míní odborný pracovník Radek Kraus. Výsledky pozorování a korespondenci zesnulého astronoma naskenuje a uloží do archivu. „Časopisy označené jeho jménem budou součástí fondu naší knihovny, přístupné široké veřejnosti,“ plánuje Kraus.
Naplnění odkazu Jiřího Kadaňky potěšilo i jeho blízké. „V naší rodině se astronomií nikdo další nezabývá. Proto jsme si přáli, aby jeho pozůstalost získal někdo, pro koho bude mít význam. Kdyby tatínek věděl, že skončila ve valašskomeziříčské hvězdárně, měl by radost,“ je přesvědčena celá rodina.
autor: Josef Beneš
![]() |
| Rodina Kadaňkova darovala naší hvězdárně část pozůstalosti po svém otci, zaníceném astronomovi. |
| 123 |
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí