Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Místo konání akce: | Hvězdárna Valašské Meziříčí |
Typ akce: | přednáška |
Termín konání akce: | 16.10.2015 od 19:00 |
Valašská astronomická společnost pořádá ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí v pátek 16. října 2015 v 19:00 hodin přednášku pro veřejnost s názvem
Koncem 16. stol. se Kepler mylně domníval, že mezi Marsem a Jupiterem se nachází planeta. Omyl získal na vážnosti díky Titiusovu-Bodeovu pravidlu, na jehož základě se začala chybějící planeta hledat, zdánlivě úspěšně díky objevu planety Ceres. V polovině 19. stol. se však ukázalo, že prakticky v téže vzdálenosti se nachází nejméně 22 planet. Od té doby nazýváme tělesa mezi Marsem a Jupiterem planetky.
Objevy planet Uranu a Neptunu ukázaly, že jejich dráhy jeví odchylky od předpovědi, což měla způsobovat další planeta. Pluto byl nalezen až roku 1930, ale dnes v prostoru Pluta už známe přes 1 600 obdobných těles. Pluto je tedy ve skutečnosti prvním objeveným objektem nové složky Sluneční soustavy.
Díky měřením sondy New Horizons se podařilo napravit omyly, kterých se astronomové během čtyř století zkoumání hlubin Sluneční soustavy dopouštěli.
Přednáší RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
Akce se koná v rámci projektu O vědě a technice populárně, který finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí a Česká astronomická společnost.
Akce se koná jako součást oslav 60 let od otevření valašskomeziříčské hvězdárny pro veřejnost.
Vstupné: dospělí 40,- Kč, mládež 30,- Kč.
Ke stažení ve formátu pdf (160 kB)