Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Tiskové zprávy ESO
V článku, který byl tento týden uveřejněn v časopise Nature, byla po dlouhé době potvrzena předpověď intenzivního světelného vyzařování, vysílaného těmito akrečními disky. Svou roli zde sehrály také dalekohledy ESO/VLT.
Na slavnostním setkání ve Vídni podepsali rakouský ministr pro vědu a výzkum Johannes Hahn a ředitel ESO Tim de Zeeuw vstupní dohodu mezi Rakouskem a ESO. Dohoda stvrzuje vstup Rakouska do Evropské jižní observatoře. Počet členů ESO se tak k 1. červenci 2008 rozrostl na čtrnáct.
Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 trojnásobný systém superzemí.
Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku. Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie.
Při příležitosti desátého výročí okamžiku, kdy na zrcadla VLT dopadlo první světlo, vydává ESO dva úžasné snímky dvou různých typů mlhovin, které se nacházejí v souhvězdí Lodního kýlu.
Dne 27. května 2008 uplynulo právě 10 let od okamžiku, kdy oficiálně dopadlo první světlo na primární zrcadlo jednoho z dalekohledů Very Large Telescope (VLT), technologicky nejvyspělejšího teleskopu světa, který naleznete na Evropské jižní observatoři (ESO).
VLT pomohl astronomům určit hmotnost hvězdy, která je poloviční, než se doposud předpokládalo. Vyřešili tím hvězdnou hádanku.
Dne 23. května 2008 byli vyhlášeni vítězové soutěže „Chyť hvězdu“. Byli vybráni z velkého množství účastníků - studentů a učitelů ze škol celého světa - a obdrželi atraktivní ceny.
Astronomům se pomocí dalekohledu VLT poprvé v historii podařilo v ultrafialovém oboru identifikovat molekuly oxidu uhelnatého v galaxii vzdálené 11 miliard světelných let, o což se astronomie pokouší celých 25 let.
Cerro Paranal, domovina ESO a VLT, je jistě jedním z nejvhodnějších pozorovacích stanovišť na světě. Snímky zelených a modrých záblesků Slunce či tzv. gegenscheinu, pořízené zaměstnanci ESO na Paranalu, jsou toho důkazem.Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz