Tiskové zprávy ESO

Objekt s katalogovým označením Lupus 4 je oblak plynu a prachu připomínající vzhledem pavouka. Na tomto novém působivém snímku zastiňuje hvězdy v pozadí stejně jako mrak za bezměsíčné noci daleko od rušivých světel civilizace. Přestože je v současnosti temný, husté shluky hmoty v nitru oblaků jako je Lupus 4 představují místa vzniku nových hvězd. Snímek byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který je vybaven CCD kamerou WFI (Wide Field Imager).

Tento snímek byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO a kamery WFI (Wide Field Imager), které pracují na observatoři La Silla v Chile. Zachycuje pozoruhodné oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které jsou pozorovatelné v Mléčné dráze na jižní polokouli. Levé části snímku dominuje hvězdokupa NGC 3603 ležící 20 tisíc světelných let od nás ve spirálním rameni Galaxie, které se na obloze promítá do souhvězdí Kýlu a Střelce (Carina-Sagittarius). Vpravo pak vidíme seskupení zářících oblaků plynu známé jako NGC 3576, které je od nás vzdáleno jen asi 10 tisíc světelných let.

Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO/Paranal pořídil detailní záběr galaxie M 33. Tato blízká spirální galaxie je druhým nejbližším velkým sousedem naší Galaxie. M 33 je doslova přeplněna jasnými hvězdokupami i oblaky plynu a prachu. Nový snímek patří vůbec k těm nejpodrobnějším širokoúhlým záběrům tohoto objektu, jaké byly dosud pořízeny. Obzvlášť působivě zachycuje mnohé rudě zářící plynové oblaky ve spirálních ramenech této galaxie.

Astronomové využívající dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili u obou složek mladé dvojhvězdy podivné skloněné prachové disky s probíhající tvorbou planet. Pořízená data představují dosud nejlepší záběry protoplanetárních disků ve dvojhvězdném systému. Nové výsledky rovněž pomáhají vysvětlit, proč mnohé exoplenaty – na rozdíl od planet ve Sluneční soustavě – mají protáhlé dráhy s velkým sklonem. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 31. července 2014 ve vědeckém časopise Nature.

Na tomto působivém snímku, který byl pořízen na observatoři ESO/La Silla v Chile, se na pozadí oblaků zářícího plynu a temných prachových pásů choulí mladé hvězdy jedna ke druhé. Hvězdokupa známá pod označením NGC 3293 mohla ještě před nějakými deseti miliony lety být pouhým oblakem plynu a prachu. Jakmile se však začaly vytvářet první hvězdy, stalo se oblaku seskupení jasných stálic, jaké pozorujeme dnes. Hvězdokupy, jako je tato, jsou pro astronomy kosmickými laboratořemi, které umožňují dozvědět se více o vývoji hvězd.

Málo známý oblak plynu a prachu nazývaný Gum 15 je místem zrození a zároveň domovem horkých mladých hvězd. Je krásné a hrozivé zároveň, jak tyto hvězdy formují vzhled mateřské mlhoviny a také, jak postupně dospívají, způsobí i její zánik.