Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.


Tento nový snímek plný barev z 2.2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.

Magnetary jsou podivné super-husté pozůstatky explozí supernov. Jsou to nejsilnější známé magnety ve vesmíru – milionkrát silnější než jakýkoliv magnet na Zemi. Členové týmu evropských astronomů využívající dalekohled ESO/VLT se domnívají, že se jim poprvé podařilo nalézt souputníka magnetaru. Objev by mohl vysvětlit pětatřicet let starou záhadu vzniku těchto objektů a přinést také odpověď na otázku, proč tato konkrétní hvězda nezkolabovala do černé díry, jak by astronomové očekávali.


Tento nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla odhaluje oblak vodíku nesoucí označení Gum 41. Uprostřed této málo známé mlhoviny produkují mladé, horké a jasné hvězdy množství záření s vysokou energií, které nutí okolní vodík zářit charakteristickým odstínem červené barvy.

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT v Chile pořídili tento působivý záběr, který zachycuje planetární mlhovinu PN A66 33 známou rovněž pod označením Abell 33. Planetární mlhoviny vznikají v závěrečné fázi vývoje hvězd odvržením vnějších obálek plynu. Abell 33 je neobvykle symetrická a na obloze vypadá jako dokonalý kruh. Tato nádherná modrá bublina se náhodou promítá do místa, kde ze Země na obloze vidíme i bližší jasnou hvězdu. Společně pak připomínají diamantový zásnubní prsten.

Nový snímek pořízený dalekohledem MPG/ESO, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, zachycuje dvojici interagujících galaxií. NGC 1316 a její menší souputník NGC 1317 (vpravo) jsou k sobě tak blízko, že při pohybu prostorem dochází ke gravitačnímu narušování jejich tvaru. Tento pomalý kosmický tanec však pravděpodobně skončí tragédií – po komplikované kolizi větší galaxie tu menší úplně pohltí.



Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí